Musíme více investovat do armády, ať neskončíme jako bosí Habešané, tvrdí náměstek

6. červenec 2017

Jen pět členských zemí Severoatlantické aliance naplňuje závazek vydávat 2 procenta svého HDP na obranu. Česká republika vynakládá jen zhruba polovinu, v příštím roce by do armádního rozpočtu mělo jít 55 miliard korun. V posledních letech ale armáda dostala celkem o téměř 400 miliard méně, než podle závazku měla. Do roku 2020 by se měl podíl obranných výdajů zvýšit na 1,4 % HDP. Podaří se ale někdy dosáhnout požadované výše?

„Závazky se mají plnit a předpokládáme, že by se tak mělo stát v roce 2025,“ uvádí poslanec ČSSD Antonín Seďa, který ale dlouhodobě kritizuje průběh armádních nákupů.

Závazek vůči NATO totiž nespočívá jen v celkové výši výdajů, nutné je dodržovat i poměr 50:30:20 mezi mandatorními, běžnými a investičními výdaji. A právě v investicích Česká republika dlouhodobě zaostává.


Koncepce výstavby armády se v poslední době nedodržuje. Upřednostňují se méně náročné akvizice, protože některé nákupy nelze podle koncepce realizovat.Antonín Seďa

„Odráží se to v postupném zastarávání techniky. Je třeba nejen modernizovat, ale i stabilizovat personál a zvyšovat schopnosti naší armády,“ zdůrazňuje člen sněmovního výboru pro obranu. Odmítá ale skokové navýšení, při kterém hrozí, že peníze nebudou utraceny efektivně.

S tím souhlasí i náměstek ministra obrany Daniel Koštoval: „Pokud by někdo v září přišel s tím, že se příští rok rozpočet navýší o 5 miliard, tak to by samozřejmě problém byl. Projekty se připravují minimálně rok a půl dopředu.“

Stíhačka Jas-39 Gripen

Armáda nejdříve musí definovat schopnosti, které má nová výzbroj mít, provádí se průzkum trhu a teprve poté dochází k vlastní soutěži. Dobu dále natahují lhůty v zákonu o veřejných zakázkách i povinnost předkládat vybrané projekty na jednání vlády a zvláštní pracovní skupiny.


Akviziční proces funguje. Koncepce ale byla schválena až v prosinci roku 2015 a přípravou projektů, které běžně zaberou několik let, se začínalo prakticky od nuly.Daniel Koštoval

Dalším problémem podle Koštovala je, že rozpočet ministerstva obrany od roku 2006 s jedinou výjimkou strmě klesal, a to až do roku 2014. Koncepce výstavby armády pak byla schválena až v prosinci následujícího roku a s přípravou projektů, která běžně trvá několik let, se tak začalo prakticky od nuly.

„Pokud bychom ta 2 % výdajů dlouhodobě naplňovali, měli bychom dnes větší a modernější armádu. Například pozemní síly dnes kromě Pandurů používají ještě sovětskou obrněnou techniku. Také bychom neměli jen 12 nadzvukových letounů, což je z vojenského hlediska pod limitem, ale asi dvojnásobek,“ nastiňuje Koštoval.

autoři: ert , Michael Rozsypal
Spustit audio