Mumie kuřáků z pouště Atacama
Indiáni ze severu dnešního Chile holdovali tabáku. Nepoužívali jej zdaleka jen pro rituální účely, ale především pro požitek z nikotinu.
Jihoameričtí indiáni užívali k léčbě i náboženským obřadům pestrou škálu bylin s poměrně vysokým obsahem nejrůznějších alkaloidů. V severochilské lokalitě San Pedro de Atacama našli archeologové v hrobech z předkolumbovského období například zbytky bobovité dřeviny Anadenanthera colubrina, kterou místní Kečuové nazývají „huilca“ čili „posvátná“.
Ta v San Pedro de Atacama neroste a indiáni ji museli dovážet. Semena stromu zpracovávali poměrně složitým způsobem, aby se z nich uvolnil alkaloid bufotenin. Indiáni šňupali na prášek rozemletá semena, tzv. cebil. Ještě dnes používají cebil k rituálům někteří indiánští šamani, protože působí jako halucinogenní droga s krátkodobým účinkem.
K hojně rozšířeným zvykům patřilo už v předkolumbovských časech žvýkání listů kokainovníku pravého (Erythroxylon coca). Také v tomto případě převažovalo využití koky spíše pro rituální účely a mělo zcela jinou povahu než konzumace alkaloidu kokainu dnešními narkomany.
Chilští vědci vyšetřili nebožtíky ze San Pedro de Atacama na užívání drogy, která je v současném světě mnohem rozšířenější než cebil nebo kokain. Mezi indiány se těšil velké oblibě tabák, především pak tabák selský (Nicotiana rustica) a tabák virginský (Nicotiana tabacum), které mají z planě rostoucích tabáků nejvyšší obsah nikotinu.
Indiáni tabák nesbírali v přírodě, ale cíleně jej pěstovali. Nedalo jim to mnoho práce. I dnes rostou různé druhy tabáku planě na velmi nenáročných stanovištích, jako jsou rumiště nebo parcely připravené pozemními úpravami ke stavbě. Zajímavé je, že tabáky vyrůstají i na rovech čerstvých hrobů. Možná právě tato skutečnost přispěla k tomu, že indiáni tabák uctívali a viděli v něm dar, který jim posílají předkové z onoho světa.
Sůl jako prostředek mumifikace
Pohřebiště v San Pedro de Atacama se pro výzkum konzumace drog v předkolumbovském období dokonale hodí. Těla nebožtíků z doby mezi rokem 100 a 1450 se dochovala v mumifikovaném stavu, i když je pozůstalí nijak nekonzervovali. Mumie vznikly zcela přirozeně. Kromě suchého a horkého klimatu pouště Atacama přispěla k jejich mumifikaci také sůl pouštních půd.
Javier Echeverria a Hermann Niemeyer z Universidad de Chile stanovili biochemickými analýzami obsah nikotinu ve vlasech mumií ze San Pedro de Atacama. Výsledky svého výzkumu představili ve studii publikované ve vědeckém časopise Journal of Archaeological Science. Chilský badatelský tandem prokázal, že v San Pedro de Atacama bylo kouření tabáku hojně rozšířené. Nikotin byl odhalen ve vlasech mnoha lidí bez ohledu na to, jaké zaujímali společenské postavení. Tabáku holdovali chudí stejně jako bohatí a mocní. Tato rostlina sice nacházela uplatnění při šamanských rituálech, léčbě nejrůznějších chorob, ale sloužila zároveň jako oblíbená „rekreační droga“. Také indiáni kouřili proto, že jim tabákový kouř chutnal a vytvořili si návyk na nikotin.
Kouření tabáku patří k nejvýznamnějším zdravotním rizikům současné civilizace. Nezdá se však, že by se u mumií ze San Pedro de Atacama zdravotní následky kouření nějak projevovaly. Vědci tu nenašli nebožtíky, kteří by umřeli na rakovinu plic, rozedmu plic nebo kardiovaskulární choroby. Obyvatelé této lokality se ale v drtivé většině dožívali tak nízkého věku, že je následky kouření zřejmě nestihly významněji poznamenat.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
