"Mrtvé duše" Unie svobody by měly strašit i ostatní strany

11. prosinec 2000

Brno-město jakoby bylo začarováno politikařením, tak se to aspoň musí zdát po té, co propukl skandál s "mrtvými dušemi" Unie svobody, který hodlá vedení strany rázně vyřešit. Před několika lety totiž právě spory v brněnské organizaci ODS rovněž vedly centrální předsednictvo k mocenskému zásahu, aby předešlo hrozícím škodám úbytku voličských hlasů

Ale něco podobného by se jistě mohlo přihodit kdekoliv jinde, jistě nejde o věc specificky brněnskou. Ta aktuální příhoda je při vší vážnosti ovšem trochu komická a jakoby vystřižená z časů rakousko-uherských či prvorepublikových, když během pondělního jednání brněnských unionistů padaly facky a musela zasahovat police.

O pozadí aféry, která je vyústěním dlouhodobých rozporů v brněnské Unii svobody, je už něco známo, něco se jistě ještě dovíme. Zřejmě se tu kdosi snažil získat větší vliv v partaji prostřednictvím úspěchů v získávání nových členů a samozřejmě tedy také posíleným postavením vedení náhle početné regionální buňky.

Pokud by okresní organizace zmnožila skutečně členskou základnu, její takříkajíc "mandát" by samozřejmě měl patřičnou váhu a hlavní brněnští unionisté by pak logicky pronikali do nejvyšších míst kandidátky pro podzimní volby do nových zemských orgánů.

Jenomže lidé se do stran příliš nehrnou, to víme i z nedávných průzkumů na toto téma, a tak si někteří muži z brněnské US pomohli podle gogolovské klasiky: členskou základnu rozmnožili toliko papírově o "mrtvé duše", o ve skutečnosti neexistující nové členy strany.

Když vše prasklo předseda Unie svobody Karel Kühnl se musel omluvit politickým partnerům za to, že brněnská unie není nadále schopna dostát svým koaličním závazkům na tamní radnici, kde US tvořila koalici s ODS, KDU-ČSL a DEU a ostuda rozlítila vedení strany natolik, že nejprve navrhla vyloučit ze strany několik brněnských pohlavárů. Postižení šéfové městské buňky se hodlali bránit, hovořili o trestu pro nevinné a hrozili soudem. Patrně proto předsednictvo US hodlá raději své kanceláře v Brně úplně zavřít, protahovaný spor by byl jen a jen na obtíž.

Rozpuštění celé městské buňky je samozřejmě nepříjemné. Neznamená to však, že by Unie svobody v budoucnu v hlavním městě jihomoravského regionu neexistovala, bude tu však muset být organizace vybudována znovu a bude zprvu mít samozřejmě značně oslabené postavení.

I když proklamativně očištěná partaj naopak může za čas získat větší důvěru než jakou měla v posledním období táhlých tahanic.

Jak celá věc dopadne uvidíme v nebližších hodinách a můžeme zatím jen uvažovat o tom, jak to, že se do oblastního vedení dostali lidé ochotní sáhnout k podvodům v zájmu své kariéry.

Odpověď na to asi není jednoznačná, ale znalci poměrů uvnitř prakticky všech větších či významnějších politických uskupení, hlavně těch, které mají zastoupení v zákonodárných sborech, potvrzují, že tvrdé politikaření je tu poměrně běžné.

Ve snaze po co největším vlivu panují ve stranách někdy dosti ostré poměry. Vzpomeňme právě brněnských hádek v ODS, vzpomeňme na boj o kandidátky sociálních demokratů, ve kterých také druhdy padla facka, nikoliv na sále, ale v podsedickém plenéru.

Drát se nahoru nejrůznějšími prostředky je bohužel jev v politice vůbec celkem častý a je k vidění samozřejmě i v zahraničí. Vždy jsou stranickými centrálami kupříkladu vítáni lidé schopni sehnat bohaté dárce či aspoň věřitele, anebo lidé schopni zajistit podporu ve volbách například u odborových centrál a tak dále. Že přitom občas není vše legální a čisté, je pak bohužel samosebou.

Z nynější brněnské polízanice Unie svobody mohou mít asi škodolibou radost její političtí rivalové, ale skandál s mrtvými dušemi Unie svobody by i je měl spíš vést k větší opatrnosti při výběru kandidátů na důležitá stranická místa, a to na všech stupních.

Předejít úplně různým problémům a skandálům těžko mohou, ale minimalizovat je do značné míry ano.

Pokud platí aspoň některé obecné zákonitosti, pak by podobné případy jako onen brněnský měly přinést jistý užitek - bdělejší strany, do jejichž vedení se nedostanou lidé praktikující pokleslé podnikání a pěstující styky s šedou ekonomickou zónou, by například mohli ze stranických struktur zvolna mizet.

Nestane se tak asi hned, protože místní politická kultura je zatím na poměrně nízkém stupni. Ale pokud politické strany budou přece jen chtít působit důvěryhodně ve volné soutěži o přízeň, je nejvyšší čas vykasat si rukávy a začít s úklidem.

Spoléhat se na to, že se prostě na podobné události časem zapomene, anebo že se příště se budou dělat chytřeji, tak aby se nic neprozradilo, je velmi krátkozraké.

Jako bylo trestuhodně krátkozraké když ODS a ODA uváděly absurdní jména v seznamu finačních dárců. Podstatné ovšem bude, když za takové věci přijde onen zasloužený trest.

Samozřejmě v podobě menšího zisku voličských hlasů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.