Mrazivou noc jsme přečkali. Další už ale bude znamenat citelné ztráty, varuje předseda ovocnářů

Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka je zatím předčasné mluvit o špatné úrodě.

„Máme za sebou jednu poměrně mrazivou noc, která do jisté míry naznačila, jak by to letos mohlo s úrodou vypadat. Zdá se, že nebude rekordní, zároveň to ale nemusí být katastrofální neúroda. Potřebuje to čas, příroda totiž s podobnými jevy částečně počítá,“ vysvětluje.

Škody zatím nelze vyčíslit, například u peckovin totiž nemusí představovat problém ani poškození květů okolo 80 až 90 %. „Květní násada je podstatně větší než počet plodů, které potřebujeme k dobré úrodě,“ podotýká Ludvík. O ní rozhodne období příštích dnů a týdnů – a u kvetoucích druhů hlavně to, jestli se je čmelákům a včelám podaří kvalitně opylovat.

Ovocnáři jsou nervózní celoročně, ale v tomto období obzvlášť, protože negativní vlivy jarních mrazů se za posledních 10 let na úrodě podepsaly nejméně 5x. Loni se kvůli tomu řada ovocnářů dostala do potíží, zároveň se s tím ale učí něco dělat.Martin Ludvík

Ničivé mrazy a ruské embargo

„Ztráty letošního roku nejsou k dnešnímu dni zdaleka tak velké jako loni, protože mrazivou noc máme za sebou jen jednu. Každá další už by ale znamenala citelné ekonomické ztráty, ubylo by totiž plůdků a květů k opylení. Ovocnáři tak stále nemají vyhráno, riziko tu je,“ dodává.

Ovocnáři by podle Ludvíka správně měli s výkyvy úrody počítat a mít rezervy, ale mrazy jsou v posledních letech až příliš časté: A navíc je už třetím rokem tíží i ruské embargo na dovoz potravin, které silně ovlivňuje cenotvorbu na území Evropské unie. Ceny jsou kvůli němu až o 10 % nižší.

„My jsme nebyli přímými vývozci do Ruska, ale jsme na společném trhu, na který mohou volně dávat zboží někdejší exportéři, například Polsko. Ovocnáři ruské embargo odnesli v největší míře, protože nemohou z roku na rok změnit druhovou strukturu nebo snížit výměru. Ovocný sad je trvalá kultura, a pokud jste na jeden hektar investoval milion korun, tak ho nemůžete zlikvidovat.“

Vytápěný sad vyjde draho

Vedle tvorby rezerv ale existují i další možnosti. „Jednou z nich výběr vhodných pozemků pro výsadbu sadů. Nezakládat je v roklinách nebo poblíž vodních toků, kde stéká studený vzduch. Hlavně ty citlivé, raně kvetoucí peckoviny by měly být vysazovány na vyšších místech. Dále je to výběr odrůd, kde jsme ale limitováni tím, co si žádá trh,“ přibližuje.

Martin Ludvík|foto: Jana Přinosilová

Další opatření přicházejí na řadu v momentě, kdy mráz skutečně přijde. Ohřívat vzduch v sadech je ale velmi pracné a nákladné, slouží k tomu pálení slámy nebo zakládání ohňů na bázi koksu. A v poslední době také parafínové svíce.

„Je to ale velmi nákladné. Ohřev vzduchu v sadu na požadovaných 0 °C vyjde za jedinou noc na 30 až 40 tisíc korun na hektar. A když mrzne několik nocí po sobě, je otázkou, jestli má takové opatření vůbec smysl,“ uzavírá předseda českých ovocnářů.