Možná, že už světová krize skutečně končí, doufají experti...

Během tohoto týdne mají být totiž zveřejněny důležité statistiky jak v Británii, tak i v zemích eurozóny, v Americe i v Japonsku a tak ekonomové i vlády budou mít potvrzen vývoj, který mnozí experti nyní označují za sice mírně nadějný, avšak stále nejistý... Nasvědčují tomu už zveřejněná čísla i ta, která mají být publikována v nejbližších dnech, ale jaksi se nedaří držet je pod pokličkou. Dnešní potvrzení mírně růstového trendu britského hospodářství v prvním čtvrtletí tohoto roku o zmíněné tři desetiny procenta sice mnohé experty jistě potěšilo, avšak jiní poukazují na to, že oživení se mohlo mezitím začít zpomalovat. Tomu by nasvědčovala například neveselá čísla ONS, tedy Státního statistického úřadu, která potvrdila, že v květnu dosáhl deficit britského zahraničního obchodu 8,1 miliard liber ve srovnání s dubnovými 7.4 miliardami a vzrostl tak na nejhorší úroveň od léta roku 2008. Problémem také je, že zatímco export letos dosud rostl o 3,7 procenta, import jej se šesti procenty téměř dvakrát převyšoval, což není za situace, kdy zesláblá libra by měla exportérům ulehčit práci, vůbec normální. Stejně tak nepříjemná je pro britskou ekonomiku skutečnost, že inflace sice klesá ale pomaleji, než experti předvídali. U výrobců z vysokých 5.5 procent v květnu, na 5.1 v červnu, což je spíše přičítáno klesajícím cenám ropy a tedy i paliv pro nákladní automobily. Pro srovnání, například německá inflace ve stejném období poklesla z už tak nízkého 1,2 procenta na devět desetin procenta. Situace je poněkud lepší ohledně spotřebního koše, kde ceny poklesly ze 3.4 na 3.2 procenta. Nepříjemná byla i britská čísla vzrůstu nezaměstananosti mladých absolventů vysokých škol, u kterých z jedenácti procent koncem roku 2008 vzrostla na 14 procent koncem roku minulého, ale to je známý jev všech krizí, který se vždy táhne dál i během počátečních fází oživení.

Mezi výsledky, jejichž brzké potvrzení by potěšilo jen optimisty, je například prodej nových automobilů. Oficiální čísla ukazují, že v červnu vzrostl počet nových prodaných aut o 10.8 procenta. To je sice pěkné číslo, ale svědčí jen o nárůstu prodeje firemních služebních aut, neboť počet soukromých nákupů automobilů za stejné období poklesl o 3.3 procenta, což prý svědčí o trvajícím pesimismu obyvatelstva ohledně hospodářského oživení. To mohlo také ovlivnit rozhodnutí rady centrální banky Bank of England ponechat i nadále úrokové míry na rekordně nízkém půlprocentu. Japonské úrokové míry ovšem jsou pro srovnání na pouhé desetině procenta. Jak se to tamním bankám vůbec vyplatí, není jasné, zatímco stav britských i evropských bank je údajně nyní docela uspokojující, neb prý jednají o vytvoření vlastního podpůrného fondu pro případ budoucích bankrotů. Jediné co mohlo Brity alespoň částečně potěšit je skutečnost, že průmyslová výroba vzrostla ročním tempem 4.3 procenta. Jak dlouho však bude muset růst, aby se stav průmyslu vrátil do předkrizových hodnot lze posoudt ze skutečnosti, že průmyslová výroba je stále o deset procent nižší než v roce 2007.

V evropském měřítku očekávají nyní experti, že růst průmyslové výroby bude i nadále vyšší než ten zmíněný britský, tedy že oficiální květnové číslo posune rúst ze 7.4 procenta ročně na uspokojivých 11.4 procenta ročně. Na druhé straně se očekává, že v Německu, které je považováno za motor Evropy, poklesla opět důvěra podnikatelů v budoucí příznivý vývoj z 28.7 bodu na 26, takže ani v srdci eurozóny nejsou očekávání ještě pozitivní, zatímco v Americe se podobný index očekávání známý pod zkratzkou IBD-TIPP má mírně vylepšit ze 46.2 bodu v červnu na 47 bodů v červenci. Pro další mírný optimismus by mohl svědčit i nadále se zmenšující schodek zahraniční obchodní bilance ze 40.3 miliard dolarů v dubnu na 39.6 miliard dolarů za květen. Stejně pozitivní je i vývoj americké inflace ze dvou procent v květnu na 1.2 procenta v červnu a zpomaluje se také pokles maloobchodního prodeje a to z 1.2 procenta květnu na pouhou desetinu procenta v červnu. Z toho všeho přinejmenším vyplývá, že vyspělé země světa nebudou hned tak schopné absorbovat export ze zemí střední Evropy a to tyto naše země a jejich ekonomiky může opět negativně ovlivnit a zastavit tak jejich nynější nadějný růst. Není to tedy ještě ona zlepšující se perspektiva, na kterou tak všichni čekají. Moudřejší možná budeme příští týden.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.