Mosaz nad zlato

23. září 2010

Domorodí obyvatelé Kuby si v Kolumbových dobách cenili mosaz dovezenou z Evropy nad zlato domácí provenience. Prokázaly to vykopávky indiánských pohřebišť z doby krátce po Kolumbově přistání u ostrova.

Nebožtíci byli často ozdobeni náhrdelníky z mosazných koncovek od tkaniček, jež na ostrov dovezli Španělé. Zlaté ozdoby se v hrobech nacházejí jen vzácně.

Kryštof Kolumbus navštívil Kubu už během své první plavby k americkým břehům v roce 1492. V denících tohoto mořeplavce se nacházejí zmínky o čilém obchodu s mosaznými koncovkami k nejrůznějším tkanicím a tkaničkám, které tvořily nedílnou součást středověkého oblečení. Oblibu evropské mosazi mezi původními obyvateli Kuby potvrdily vykopávky velkého indiánského pohřebiště El Chorro de Maíta na severovýchodě ostrova. Archeologové tu zatím odkryli 120 hrobů. Každý čtvrtý ukrýval i dary pro zemřelého, jež dokazovaly nebožtíkovo bohatství a společenskou prestiž. Vedle ozdob z kamene, perel, pryskyřice nebo korálů se tu vyskytovaly i kovové předměty. Kromě zlatých ozdob se v hrobech našly i výrobky ze dvou typů slitin. V jedné se pojilo zlato, stříbro a měď, druhou slitinou pak byla mosaz. Vybavení kubánských vědců nedovolilo detailnější analýzy slitin. To se jim podařilo až ve spolupráci s britskými experty z londýnské University College. Mohli tak vystopovat původ všech kovových ozdob.

Původní obyvatelé Kuby neuměli vyrábět měď, ani získávat stříbro. Tyto kovy se ale těšily velké oblibě na jihoamerickém kontinentu. Londýnské analýzy potvrdily, že jak měď, tak stříbro vykazují přítomnost příměsí, které jsou typické právě pro jihoamerická naleziště. Záhadou byl původ mosazi. Indiáni ji neznali, ale ve středověké Evropě byla slitina celkem běžná. Pochází mosaz z pohřebiště kubánských Indiánů opravdu z Evropy?

Mosaz je slitinou mědi a zinku. V závislosti na provenienci použitých surovin obsahuje i stopová množství dalších kovů. To dovoluje celkem přesně určit, odkud suroviny pro výrobu slitiny pocházejí. Mosaz z kubánských hrobů měla svůj domov v německém Norimberku. Do Španělska se zřejmě dostala po evropských obchodních stezkách a na palubě Kolumbových lodí pak doputovala až do Nového světa.

Z dobových písemných materiálů vyplývá, že si indiáni Taíno, kteří žili na Kubě v dobách Kolumbových výprav, cenili slitiny mědi více než ryzího zlata. Líbila se jim její barva a vůně. Rádi proto směňovali měděné slitiny za zlato, po kterém prahli naopak Španělé. Ti si doma neuměli představit, jakou "díru do světa" mohou udělat v Novém světě s obyčejnou mosazí. Kovem se ze zcela pochopitelných důvodů "nepředzásobili". Na Kubě pak zoufale hledali cokoli, co by s Indiány směnili za zlato. A tak došlo i na mosazné koncovky, které bránily třepení konců tkaniček a tkanic. Indiáni si tyto tenké mosazné trubičky velice oblíbili, protože se daly navlékat na šňůrky. Vyráběli z nich lesklé náhrdelníky, jež tvoří hlavní část mosazných pokladů z pohřebiště El Chorro de Maíta.

Spustit audio