Mořští plži cestují v ptačích střevech
Někteří „šneci“ mohou létat na velmi vzdálená místa. Jako dopravní prostředek jim při tom slouží trávicí trakt ptáků.
Šíření semen rostlin v ptačím trusu se odborně nazývá endozoochorie. Tímto způsobem však necestují jen rostliny – je známo, že pobyt v trávicím traktu bez úhony přežívají také klidová stadia vodních bezobratlých živočichů. V loňském roce japonští vědci tuto schopnost popsali u suchozemských plžů Tornatellides boeningi z Boninských ostrovů. Letos přibyl další důkaz: stejnou cestou mohou cestovat také mořští plži.
Nizozemští biologové experimentovali se čtyřmi druhy vodních plžů, kteří se vyskytují v Evropě. Krmili jimi kachny divoké (Anas platyrhynchos) a sledovali, kolik živých plžů vyjde spolu s trusem. Většina plžů to nezvládla, ale 1 % dospělých mořských plžů Hydrobia ulvae přežilo v ptačím trávicím traktu déle než 5 hodin. Za 5 hodin může divoká kachna uletět víc než 300 km, což znamená, že její „černí pasažéři“ se mohou dostat na obrovskou vzdálenost od místa svého původního výskytu.
Pouhé 1 % přeživších plžů se zdá být velice málo. Dospělí plži Hydrobia ulvae však na délku měří kolem 5 mm a jedna kachna jich za den může spolykat stovky. Na nová území se tak zřejmě dostává nezanedbatelné množství plžů.
Zdroj: PLoS ONE
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
