Mobily budou hlídat počasí
Mobilní telefony pronikly do našeho života s brutální razancí. Zdaleka je nevyužíváme jen pro hovory. Izraelští vědci zapřáhli sítě pro provoz mobilních telefonů k plnění poněkud nečekaného úkolu - pro měření množství dešťových srážek. Měření je levné a přesné. Využívá charakteristického zeslabení signálu na dešťových kapkách.
Kolik napršelo a kde? Meteorologové spoléhají při měření srážek na srážkoměry - celkem jednoduché nádoby, do kterých se zachytí dešťová voda. Vytvořit dostatečně hustou síť srážkoměrů není jednoduché. "Díry" v síti snižují přesnost měření. Na dálku lze určit množství srážek meteorologickými radary, ale jejich měření bývá někdy zatíženo značnou chybou.
Na přesnosti měření srážek na daném území záleží kromě jiného i předpovědi hydrologů upozorňující na hrozbu povodní. Informace o srážkách jsou důležité také pro řízení dopravy. Lesníkům signalizuje dlouhodobé sucho stoupající hrozbu lesních požárů. Z údajů o množství srážek vycházejí zemědělci při péči o porosty.
Izraelští vědci pod vedením Hagit Messerové z univerzity v Tel Avivu s úspěchem využili k měření intenzity dešťových srážek vysílačů zajišťujících provoz sítě mobilních telefonů. Jednotlivé stanice spolu neustále komunikují rádiovými vlnami. Dešťové kapky tlumí některé frekvence těchto signálů, a vysílače proto musí "ztráty" kompenzovat. Informace o těchto korekcích v sobě skrývají poměrně detailní údaje o intenzitě dešťových srážek na daném území. Izraelští vědci dokázali na základě těchto dat určit množství vody, které napršelo v Tel Alvivu a Haifě na ploše mnoha kilometrů čtverečních. Přesnost byla srovnatelná s měřením pomocí srážkoměrů.
Podle Hagit Messerové by mohly být stejné informace využívány i pro měření množství napadaného sněhu nebo pro stanovení aktuální míry znečištění ovzduší. Každá částice, ať jsou to kapky deště, sněhové vločky, kroupy nebo třeba zrnka prachu, zanechají na frekvenci vln svůj typický "otisk" a tým z telavivské univerzity hledá způsoby, jak je "přečíst".
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
