Mírumilovný gigant africké savany
Víte, který savec je nejvyšší na světě? Určitě jste nemuseli dlouho přemýšlet a na mysli vám vytanula žirafa. Ano, právě tento africký živočich může totiž dorůstat až šesti metrů, tedy výšky, do které by se většina z nás vešla nejméně třikrát.
Výše několikapatrového domu dosahuje nejen díky dlouhým nohám, ale také svému legendárnímu dlouhému krku, jenž je pro všechny druhy žiraf velice charakteristický. Ale k čemu je vůbec dobrý?
Fyziologické zajímavosti
Africká savana je místo, které je kopytníky osídleno více než hustě a příroda tak musela rozdělit přístup k potravě. Žirafa je adaptovanáa na patro nejvyšší, kde může nerušeně okusovat místní flóru (pomocí více než 45 cm dlouhého černého jazyka) a žádný z dalších býložravců jí nemá šanci konkurovat. Právě proto tedy má tak dlouhý krk. Zajímavé je, že když žirafa skloní svou hlavu (například proto, aby se napila), její mozek se ocitne téměř 2 metry pod úrovní srdce a z hlediska rozvádění krve by tak žirafě hrozilo, že upadne do bezvědomí (překrvil by se jí mozek). Aby tomuto jevu žirafy předešly, mají pod hlavovou částí speciální cévní řečiště, které dokáže část krve zadržet.
Ačkoliv se dříve předpokládalo, že žirafy nevidí barevně, poslední výzkumy ukazují pravý opak - žirafy pravděpodobně rozlišují červenou, oranžovou, žlutou, zelenou a možná i fialovou barvu. Jejich zrak je celkově velice dobrý, člověka jsou schopny vidět až na 2 km. Pokud spatří predátora, natáhnou směrem k němu svůj dlouhý krk, aby ho neztratily z dohledu. Právě kvůli nepřátelům také žirafa téměř nespí - denně jen několik málo minut. Potřebuje totiž být stále na nohách, aby mohla případné predátory kopnout. Silné nohy jsou její největší zbraní, jedním úderem dokáže rozdrtit dospělému lvu lebku.
Sociální život
Žirafa je zvíře velice mírumilovné, oblíbené i mezi ošetřovateli v zoologických zahradách. Útočně naladěnou ji můžeme vidět v podstatě jen při samčích soubojích v době páření. Soupeři do sebe mohutně narážejí krky, které v tu chvíli fungují jako jakási kladiva. Ke zraněním však téměř nedochází, kousání i smrtonosné kopání si žirafy šetří výhradně proti šelmám.
Žirafy také nejsou němé, jak se dříve uvádělo - naopak můžou vydávat celou škálu zvuků. Jiné můžeme slyšet pokud jsou ohroženy, jiné v říji a další například při již zmíněných zápasech samců.
K páření může u žiraf dojít téměř v jakékoliv roční době a doba od početí do porodu mláděte trvá přibližně 450 dní. Zajímavostí je, že k samotnému porodu dochází vestoje a mládě tak padá z poměrně velké výšky na zem. Vzhledem k tomu, že při narození již kolem dvou metrů, se dokáže brzy oklepat a již po půl hodině začne chodit. Vývoj mláděte je i nadále velice rychlý - v prvním měsíci života žirafa každým týdnem nabývá na výšce zhruba 23 centimetrů a po třech dnech natolik silná, že dokáže sama běhat i skákat. Její život potom může trvat i více než 20 let.
Více se dozvíte v přírodovědném magazínu Natura.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.