Mínojské fresky z izraelského paláce

10. listopad 2009

Fresky z královského paláce ukazují, jakou kulturní volbu kdysi provedli vládcové izraelského města Tel Kabri.

Pro mínojskou civilizaci, která v době bronzové existovala na Krétě, jsou typické fresky s modrým pozadím. Neomezují se ale jen na Krétu a zbytky maleb v mínojském stylu teď archeologové vůbec poprvé objevili také na území dnešního Izraele. Kanaánské město Tel Kabri, které leží v severním Izraeli blízko města Naharija, pochází z doby bronzové (2000 až 1550 před naším letopočtem). Vykopávky tady s přestávkami probíhají už od roku 1986. Archeologové si cení zejména toho, že město kdysi překryla poušť, takže v pozdějších dobách nebylo nijak přestavováno.

Během letošní sezóny archeologové z Univerzity v Haifě zkoumali zdi bývalého královského paláce a narazili na zbytky fresek v mínojském stylu. Naopak zde úplně chybí vliv syrské a mezopotámské kultury, který je patrná na vykopávkách ze severní Galileje. Tyto objevy ukazují, že kanaánská města s jinými královstvími Středomoří udržovala nejen obchodní styky, ale také kulturní spojení. Podle mínojských fresek a již dříve objevených artefaktů v egejském stylu se zdá, že vládcové Tel Kabri si vědomě zvolili egejskou kulturu.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.