Ministři zemědělství v Brně

Cíl setkání, jak si ho české předsednictví vytklo v jedné ze svých priorit, se však podařilo splnit jen částečně. Původní patnáctka se totiž zatím nehodlá vzdát výhody v podobě vyšších zemědělských dotací.

Systém přímých plateb, to je dlouhodobě nejbolavější místo Společné evropské zemědělské politiky. Farmáři od unie dostávají štědré příspěvky na zemědělskou výrobu, aby si udrželi konkurenceschopnost proti pěstitelům z rozvojových zemí. Vysoká kvalita potravin, která je podle unie hlavním motivem pro podporu zemědělství, si však žádá neúměrně vysoké náklady. Dotace, jež dnes spolykají 40 % ročního unijního rozpočtu, tedy přibližně šedesát miliard eur, však bude nutné v budoucnosti výrazně zkrotit, jinak se systém zhroutí. Současná ekonomická krize ve spojení s dramatickým propadem výkupních cen navíc zemědělcům i správcům evropských rozpočtů přidává další vrásky na čele.

Čeští zemědělci dostávají přímou podporu v objemu zhruba 200 eur na hektar orné půdy. Pohybují se tak lehce pod unijním průměrem, což samo o sobě není tak špatné. Podle ujednání v přístupových smlouvách k unii z roku 2004, platných pro deset nových členských zemí včetně České republiky, však budou naši zemědělci až do roku 2013 diskriminováni tím, že přiznané platby nedostanou v plné výši. V letošním roce tak Evropská unie zaplatí 60 %, český stát formou dorovnání ze státního rozpočtu dalších 30 %, ale desetina stále chybí.

Současný stav se nováčkům v unii v čase krize stále více zajídá. Českým pěstitelům hrozí podle Agrární komory vysoké ztráty a kvůli nízkým výkupním cenám masa mléka i vybíjení skotu. Zprávy o tom, že by se měla dále zvyšovat závislost Česka na dovozu zemědělských produktů a potravin, rozhodně na optimismu nepřidají. Podobně jsou na tom i zemědělci u našich východních sousedů. Svoji podporu jim už dříve vyjádřili farmáři z Rakouska a Německa. Do Brna se proto na setkání ministrů vypravili i zástupci nevládních profesních sdružení z nových států unie s požadavkem, aby se výše přímých plateb srovnala už v příštím roce a ne až od roku 2013.

Ministři zemědělství sedmadvacítky se však v nejbližší době budou zabývat spíše krizovými opatřeními a dlouhodobou koncepcí rozvoje. Ministr zemědělství a zapálený vinař Jakub Šebesta se spoléhá na pokračování vyjednávání o změně podmínek pro dotace během švédského předsednictví v příštím pololetí. Jihomoravský summit tak podle eurokomisařky pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boelové přinesl zejména shodu ve snaze vytvořit ve všech evropských zemích Společnou zemědělskou politiku po roce 2013. Systém dotací by se měl zjednodušit a umožnit spravedlivější a konkurenčnější prostředí na vnitřním trhu.

Komisařka Boelová si však za dotacemi stojí a jejich úplné zrušení odmítá. Podle ní je třeba systém přímých plateb do budoucna udržet jako záchrannou síť, bez níž by například hrozilo opuštění některých málo úrodných oblastí a další vyklidňování venkova. O skutečnosti, že se řada plodin pěstuje v oblastech klimaticky naprosto nevhodných, se však nezmínila. Českým posluchačům jistě není třeba připomínat útlum pěstování cukrovky na Hané poté, co společnost Eastern Sugar Bruselu vrátila část svých zdejších cukerných kvót. Jak zajistit, aby se zemědělské plodiny pěstovaly skutečně tam, kde jsou pro ně relativně nejvhodnější klimatické podmínky, a do Česka se tak například nedováželo ovoce ze severu, to zatím, zdá se, nikdo netuší.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .