Ministr Julínek si užívá svých 30 dní

Jen ti náměstci mu to tak nějak kazí. Zmizeli mu. To, že by mohli mít dovolenou, jej nenapadlo. To, že by mohli být nemocní, jej také nenapadlo. Proč taky. Jako nový ministr přece očekával, že ho ve vestibulu bude čekat nastoupený personál v předklonu, dámská část pak v krajkových zástěrkách.

Julínek nechtěl své pracovníky pozdravit, chtěl jim dát rovnou výpověď. Předpokládal totiž, že budou neloajální.

Dá se předpokládat, že nejbližší spolupracovníci Davida Ratha nebudou příliš nadšeni ministrem z opačné strany politického spektra.

Přisuzovat jim ovšem ještě ve dveřích ministerstva neloajalitu, je výkon hodný prognostika.

Julínek raději vyhlásil, že zmizelé náměstky hledá a dal si prostřednictvím svého mluvčího do novin neplacený inzerát.

Skoro všichni "novináři" jeho slova oddaně papouškovali. Julínek začal vtipně - tak, jak to dokáže jen on. . . Zdá se, že mu ani nevadí, že část jeho vlastních podřízených přichází do funkcí z farmaceutických firem.

O nich tvrdí, že nikdy neovlivňovaly jeho názor na odbornou činnost. Přesto nejen v hlavě jeho předchůdce sílí podezření, že na zdravotnickou "reformu" přispívaly farmaceutické firmy jako na lobbing za své zájmy. Vytvořily koalici - pro zdraví.

Nový tiskový mluvčí Tomáš Cikrt, do úřadu totiž přišel jako předseda představenstva obecně prospěšné společnosti, která má zdraví v názvu.

Koalici pro zdraví financuje prostřednictvím Nadačního fondu Elpida firmy GlaxoSmithKline, či přes svou nadaci Pfizer, výrobce viagry. Koalice pro zdraví propojuje zájmy odborné, ekonomické i zájmy politické. Ve správní radě "neziskové" Koalice pro zdraví sedí i doktor Jiří Vorlíček, který nedávno vystupoval za brněnské onkology proti Rathovi.

I když se Cikrt své funkce v Koalici ihned po nástupu vzdal, těžko může o své nezávislosti hovořit.

Od výrobce viagry přišel s nulovými zkušenostmi ze státního sektoru i první náměstek Marek Schneider.

Julínek se netají s tím, že hodlá do konce dovést svůj boj proti největšímu nepříteli - neziskovým nemocnicím. A tak hned po svém nástupu odvolal vedoucího odboru informačních technologií, který do té chvíle byl garantem tvorby registru neziskových nemocnic.

Odvolal i ředitele odboru přímo řízených organizací. Kdo má dokončit předešlou vládou a předešlým parlamentem schválenou přeměnu nemocnic na neziskové subjekty, je otázka. Ale o tu zjevně jde. Julínkův hlavní úkol není řídit úřad, ale umožnit privatizaci nemocnic dříve, než se Topolánkova vláda stane vládou v demisi. Poté, co nejspíše nedostane v parlamentu důvěru.

Julínkův úkol je i znovu ovládnout Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, vrátit do vyjetých kolejí zdroje snadných peněz pro stranické kolegy a obnovit tak důvěru mezi pokladnou a těmi, co jsou z ní živi. Důvěrou, kterou tak dlouho udržovala neodvolatelná Jiřina Musílková.

Julínkovým úkolem bylo i zablokovat zvolení svého předchůdce do čela zdravotního výboru ve Sněmovně. Sociální demokraté pohrozili na oplátku zablokováním všech dalších předsedů výborů. O peníze jde ve sněmovně v první řadě. Pro Ratha pak na plénu hlasovalo 102 poslanců. Všichni oranžoví, všichni rudí, všichni zelení a jeden černý. Vzadu. Cyril Svoboda. Signál, že vše může být ještě i jinak. Koalice i opozice může mít mnoho podob. Mirek Topolánek se zdržel hlasování. Ale klidně mohl být i proti.

Hlasů ke zvolení bylo potřeba o osm méně, než Rath nakonec obdržel. . .

Julínek ale touží po dlouhodobé spolupráci s pacienty.

Čím jsou zdravější, tím lépe. Nejhorší jsou ti, kteří si chodí pro recepty i na kašel a stále je něco bolí.

Berou navíc jen starobní důchod, a ODS si s nimi neví rady.

V každém nečase patří ke stálým hostům v čekárnách zdravotnických zařízení. Julínkův kolega Nečas tak přišel s návrhem vyplácet v důchodech jen tolik, kolik se na důchody vybere. Je to dobrý způsob, jak snížit průměrný věk obyvatelstva. Koneckonců, důchodci nepracují, tak proč by nemohli umřít hlady. Nečas si spoří. Do štrozoku, aby se ho ani bankroty bank a penzijních fondů nemohly týkat. Nový premiér zjistil, že nejen Stanislava Grosse dohnala minulost a Mladá fronta Dnes. Investigativní hostina redakce začala porcovat i jej ráznými řezy - jak máslo. Snad proto, aby ukázala, že boj proti establishmentu nezná bratra ani sestru. Máslo také nezná bratra ani sestru. Říká se, že kdo se směje naposled, ten se směje nejvíce.

Dluh firmy VAE, které byl druhdy čtvrtinovým vlastníkem, začala šetřit policie. Budiž ke cti Ivanu Langerovi, že se nesnaží minulost svého předsedy viditelně ututlat ze své nové funkce ministra vnitra. Možná mu dokonce vyhovuje. Nehovoří se pak o golfových hřištích.

Topolánek dlouho odmítal vysvětlit, jak se firma vyrovnala s šestnácti milionovým dluhem, který měla u První městské banky, vlastněné pražským Magistrátem. A jak se vyrovnala se společností Eltodo, která dluh VAE přes firmu BB Cash odkoupila za pět a půl miliónu korun. 16 milionů je skoro osmnáctkrát víc, než Grossových 900 tisíc. I když shodou okolností oba premiéři si pořídili vzápětí po svých finančních transakcích bydlení. A to se přitom v písni zpívá, že kdo má židli, ten bydlí. Gross o židli premiéra přišel. Přesto bydlí.

V Eltodu, které odpustilo budoucímu premiérovi a předsedovi ODS v úhrnu rovných 10 miliónů, působil po svém odchodu z Magistrátu jiný vysoký představitel ODS, pražský primátor Koukal.

VAE a Eltodo se následně dohodly na tom, že část dluhu bude vyrovnána 34procentním podílem ve společnosti MIS Elektrotechnika v hodnotě tří miliónů korun. Dále se VAE zavázala zaplatit Eltodu 8, 3 miliónu korun. Zbytek dluhu ve výši zhruba 4, 7 miliónu korun Eltodo firmě VAE odpustilo s tím, že i tak je pro něj transakce zisková. No aby ne. ODS ovládá pražskou radnici a Eltodo zase pražské veřejné osvětlení. Kšeft jako hrom a hřmí stále.

Ve středu se kvůli této transakci do Topolánka pustili sociální demokraté. Podle nich je postup Eltoda nelogický a firma si chtěla Topolánka a ODS zavázat. Topolánek vloni svůj podíl akcií prodal řediteli VAE Zdeňku Hillovi za dva a půl miliónu korun. Peníze použil na financování bytu. Zdá se, že byty jsou českým premiérům souzeny. A nejen premiérům, tlaku na odkrytí původu svého majetku čelí i ministr financí Vlastimil Tlustý.

Ten se nakonec možná vyhne vysvětlování, ale své dítě, rovnou daň, zjevně neprosadí. Při propočítávání státního rozpočtu mu navíc vyšla úplně jiná čísla, než odcházejícímu ministru Sobotkovi. Sociální demokrat plánoval schodek 88 miliard, Tlustý se nechal slyšet, že schodek bude 127 miliard. Kdo neumí počítat? ČSSD se chce nyní dohodnout. Nechce rozpočet s vyšším schodkem, než 100 miliard. Žonglování se státním dluhem se zdá nejisté, jak obchod na trhu. . Sobotka rozpočet stihl dodat do Sněmovny ještě předtím, než z úřadu odešel. Tlustý nepočítá s příjmy Evropské unie v rozsahu, jako Sobotka. Škrtat je jednodušší. Navrhuje například odložit zákon o registračních pokladnách, které měly být zavedeny od ledna 2007.

Tlustý ale pochopil už jedno - že bez ČSSD to nepůjde. Topolánek prohlašuje Paroubka stále za svého nepřítele, který jej chce odstranit z čela ODS a nepřeje mu premiérský post. Tlustý zatím tiše uvažuje nad tím, jak prosadit státní rozpočet. Jeho řešení je sice překvapivé, ale logické. Vydal se na Vysočinu za důchodcem. Za ekonomickým guru, prognostikem Milošem Zemanem, architektem pohodlné vlády opoziční smlouvy. Podle obou - tedy Tlustého i Zemana - se bavili o tom, co s rozpočtem, aby se nezhroutily veřejné finance. Že by na Vysočině věděli něco, co v Praze nevědí? Z toho se sice téměř zhroutil bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka. Ale jak praví klasik - to je tak všechno, co s tím mohl dělat. Vysočině se stále přezdívá Zemanov, nikoliv Grulichov.

Schůzka ministra financí s bývalým premiérem potěšila příznivce Miloše Zemana Zdeňka Škromacha. Označil ji za racionální krok. Levice sociální demokracie podala ruku ke smíru levici občanské demokracie

Ratio v ODS začíná převažovat nad emocemi permanentní protisocialistické mobilizace. O tom svědčí i výrok první dámy parlamentního klubu ODS, Lucie Talmanové. Ta se rozhodla vystoupit ze stínu pověsti Topolánkovy milé a i ona připustila, že velká koalice by mohla být řešením. Nejspíše se i ona s předsedou ODS neshodla při svíčkách, neboť by velká koalice byla koalice bez Topolánka. Přežil by ale to ale nesmiřitelný Topolánek? Co by udělal v případě, že by se ČSSD s některými z čelných představitelů ODS dokázala domluvit? Odešel by z čela občanských demokratů - i když by se nepochybně pokusil post získat znovu? Nebo by začal předstírat, že to je to, co vždycky chtěl?

Paroubkovi se jeho představa více než sta hlasů může naplnit. Vnitřní boj o moc v ODS ukazuje, že Zelení opravdu, ale opravdu nemusí dávat svých šest hlasů nikomu, tím méně Paroubkovi. V případě velké koalice mohou dokonce zůstat i doma.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .