Ministr i Lékařská komora se zlobí na VZP

Zdravotnictví je specifické právě tím, že ač má svého ministra a ač je skoro z devadesáti procent placeno z veřejných zdrojů, finance spravují pojišťovny. Ta největší, VZP, je pod značných vlivem státu, o jejím řediteli nerozhoduje správní rada, ale Poslanecká sněmovna. Také dalším pojišťovnám schvaluje pojistný plán vláda. Vliv státu v celém zdravotnictví je tedy značný i díky nejrůznějším regulacím, avšak přesto zdravotnictví není řízeno přímo státním rozpočtem. To je zajímavá situace, která se zjevně nelíbí ani těm, kteří by rádi vše řídili, ani těm, kteří by naopak co nejvíce dali prostor normálnímu trhu.

Ministr si tedy zjevně uvědomuje, že pokud od něj někdo čeká výsledky, pak má velmi malý manévrovací prostor, pokud v čele VZP nebude mít svého člověka. Opozice přímo hovoří o snaze vládní ČSSD ovládnout další polostátní instituci. Jenže je otázka, zda-li to bude stačit. VZP sice toho může ovlivnit hodně, ale ne zase tolik, protože se musí tak jako tak pohybovat v pevně nastavených mantinelech. Ty jsou v kompetenci státu.

Ministr zdravotnictví by se tedy především měl věnovat nastavení zdravotního systému a tedy koncepci. Jenže právě v tom je velká potíž. Politikové jeho ČSSD totiž od něj očekávají nemožné - chtějí, aby uklidnil zdravotnickou veřejnost, stejně tak uklidnil pacienty i znepokojené voliče, zachoval síť stávajících zdravotních zařízení a nepřipustil zvýšení pojistného nebo spoluúčasti pacientů. Jednoduše řečeno, chtějí po něm splnění volebního programu ČSSD. Všechno zároveň ale půjde dosti těžko. Není pak jednodušší zaměřit se na dostupného viníka, kterým může být VZP a konkrétně její ředitelka? Pokud bude vyměněna, bude to stejný efekt, bohužel pouze politický, jako byl na postu ministra zdravotnictví. Vymění se osoba a tím se naznačí, že špatný stav se uznává a bude se řešit. Až se ukáže, že v nastaveném systému to není možné a uspět nemůže nikdo, opět se provede výměna.

Tím se nechce říci, že výhrady ministra a Lékařské komory jsou zcela neoprávněné. Ministr má jistě pravdu v tom, že VZP situaci příliš nezvládá, ovšem situaci léta nezvládá i ministerstvo a že se to změní za nového ministra, je málo pravděpodobné. Ministr má pravdu, že dodatečné strhávání už uskutečněných plateb ambulantním lékařům je nehoráznost. Ale je to cesta k reformě systému?

Stejně tak má pravdu prezident Lékařské komory David Rath. Je ignorován růst ceny práce lékařů, VZP podporuje extenzivní růst zdravotnictví, takže naopak rostou náklady na léky a zdravotní materiál. VZP nebyla schopna vybudovat kvalitní systém revizních lékařů, prosazuje velmi komplikovaný způsob úhrad a regulací a uplatňuje selektivní systém přístupu ke zdravotnickým zařízení. A ačkoli VZP ubývají pojištěnci, nesnižuje své náklady a pracuje neefektivně.

Argumentem silného kalibru je naznačení možného korupčního chování VZP v případě politiků, poslanců ze zdravotního výboru, členů správní rady, jejichž firma se podílí na jednom z projektů VZP. Jde o poslance Miroslava Ouzkého a Milana Cabrnocha z opoziční ODS. Někdy tady by ostatně mohla ležet prvotní příčina sporu o VZP. I když jejich angažmá v projektu asi nezpůsobilo neefektivní hospodaření pojišťovny, protože jde o projekt poměrně malý, spíše to svědčí o úzkém propojení politiky s pojišťovnou, o kterém už byla řeč. A víme dobře, že pokud příliš politika zasahuje do jakéhokoli hospodaření, je těžké ho k efektivitě vést. A spor mezi lidmi spojenými s opozicí a vládou je ve finanční instituci sporem zvláště pikantním.

Celkově je tedy vidět, že jde o špatnou práci celého systému. Pokud ministr dojde a dochází stále k závěru, že by se věc dala řešit personálním přeobsazením jedné funkce, pak jde nejspíš opravdu o účelovost. Ministr musí nejdříve říci, co by chtěl změnit na systému a pak do něj teprve dosazovat osoby. Pokud tak chce činit naopak, je to přinejmenším diskutabilní.