Mimořádná schůze zrušena - ODS se nic nedozvěděla

Pro zařazení jediného bodu hlasovali jen poslanci opozice. Ze 162 poslanců hlasovalo pro návrh 77, proti bylo 24. Ostatní se buď zdrželi nebo nehlasovali. Předseda vlády poté označil jednání opozice za obstrukční. Myslím, že je zcela přirozené, řekl předseda vlády Vladimír Špidla, že Sněmovna považuje u různých otázek za potřebné, aby byla předložena informace. Myslím si, že to je zvyklost a součást ústavního systému, proti které nemůže nikdo nic namítat. Namítat samozřejmě lze, pokračoval předseda vlády, pokud je takováto věc navrhována způsobem, který není optimální. Který má obstrukční charakter. A proto jsem rád, že Sněmovna se rozhodla postupovat způsobem, který je běžný, to znamená nevytvářet nové mimořádné schůze a koncentrovat se na práci, kterou máme před sebou.

Máme před sebou dvě přerušené schůze, které mají řadu právních předloh, které jsou pro Českou republiku potřebné a které je vhodné schválit konec konců i ve vztahu ke vstupu do Evropské unie. Rozhodnutí Sněmovny po mém soudu bylo uvážlivé a otevřelo prostor pro práci, která v daném okamžiku je potřebnější. Ale přesto, protože jsem v úvodu svého vystoupení zcela zřetelně řekl, že je to naprosto běžné a je to zvyklost, proti které těžko kdokoliv co může namítat, je samozřejmé, že vláda předloží požadovanou zprávu, respektive její předseda předloží požadovanou zprávu v rámci následující řádné schůze.

Zprávu, která bude vybavena odpovídajícím sněmovním tiskem a o které budeme moci vést rozpravu hodnou Parlamentu České republiky. Tolik tedy zdůvodnění předsedy vlády Vladimíra Špidly. Naopak velmi kriticky se o celé věci vyjádřil předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý, který využil svého práva přednostního slova a řekl, že bylo odmítnuto jednat o závažné otázce, neboť Česká republika nebude obsazovat v Bruselu, jak se možná leckdo domnívá, jenom post komisaře, ale i zastoupení v Evropské investiční bance, soudním dvoře, v účetním dvoře a po 1. květnu v celé řadě dalších institucí, jejichž seznam je v tuto chvíli znám.

Dovolte mi uvést rovněž, že našeho původního zástupce do Evropské komise, pana Kužvarta, vybral evidentně pan premiér Špidla bez konzultace s kýmkoliv, to jest zcela sám a dokonce se ani nepokoušel předstírat, že by bylo s kýmkoliv třeba tuto nominaci konzultovat. Po odstoupení pana Kužvarta si leckdo z nás a celá veřejnost určitě kladla otázku, zda tuto nominaci pan premiér vážně projednal alespoň s panem s Kužvartem. To řekl v Poslanecké sněmovně předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. A pokračoval, že ODS chtěla tímto jednáním deklarovat připravenost hledat smysluplný postup, který by ušetřil Českou republiku ostudy, které se dočkala z předchozího postupu premiéra vlády a této vlády.

Chtěli jsme společně s vámi najít mechanismus, při kterém by Česká republika vysílala, a zdůrazňuji průběhový tvar slovesa, vysílala v budoucnu své zástupce do všech možných míst a orgánů Evropské unie. Tato naše snaha byla odmítnuta a jak jsem říkal v úvodu, dokonce bylo odmítnuto vyslechnout zdůvodnění, proč takovýto postup považujeme za postup v zájmu celé České republiky a této vlády zvláště. Tolik poslanec Vlastimil Tlustý z ODS.

Toliko tedy zkrácený záznam úterní poměrně ostré kontroverze mezi vládními stranami a opozicí. Vládní postup nešetřil ani místopředseda KSČM Miroslav Ransdorf, který pro ČTK prohlásil, že je to typické pro Vladimíra Špidlu a jeho společníky a je to v ostrém kontrastu s tím, co sliboval celá léta. Že přinese nový, otevřenější a slušnější politický styl. Jak je vidět, ostrá slova si už v Poslanecké sněmovně našla své místo. Dá se to pochopit. Vládní koaliční většina je křehká a v samotné nejsilnější vládní straně ČSSD to každou chvíli vře a rozpory jsou na denním pořádku.

Ty jsou také zpravidla důvodem velmi mizerné personální politiky předsedy Špidly, která vyvrcholila debakly při volbě prezidenta a při výběru evropského komisaře. Lepší komunikace by bezesporu byla na místě. Na špatnou komunikaci si samozřejmě stěžuje i opozice. ODS ostatně byla léta zvyklá, že s ní ČSSD, lépe řečeno její bývalý předseda Miloš Zeman, personální otázky konzultuje. Zdá se proto, že ODS se cítí velmi odstrčena, když jde o rozdělování funkcí.

To ovšem platí hlavně v domácích luzích a hájích. V evropském kontextu je její hlas poměrně pochopitelný. Evropské orgány obsazuje Česká republika poprvé a bylo by hloupé, kdyby případná nová vláda je všechny zase personálně vyměnila. Zvláště, když se po těchto lidech vyžaduje vysoká kvalifikace. ODS tedy právě jako opoziční strana požaduje po ČSSD, aby s ní personální otázky na evropské úrovni opravdu konzultovala.

Samozřejmě můžeme doufat, že totéž bude případně činit ODS, bude-li jednou u moci. Otázkou samozřejmě je, pomohla-li by k tomu mimořádná poslanecká schůze. Je pravděpodobné, že by se nakonec zvrhla jen ve vzájemné osočování. Všechny politické síly by tedy měly zmírnit svou rétoriku i své činy a soustředit se na odpovědný výběr kandidátů do evropských institucí. Jeden debakl s komisařem Kužvartem plně stačil.