Miloševič zahájil v Haagu svou obhajobu

31. srpen 2004

Soudní proces s bývalým srbským a jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem se u haagského Mezinárodního trestního tribunálu OSN pro bývalou Jugoslávii sice táhne jen velice pomalu, ale přesto stále spěje nezadržitelně ke svému konci. "Zdržování" procesu ostatně nemají na svědomí jen právníci, především zástupci prokuratury, kteří až dosud velmi podrobně vypočítávali všemožné zločiny, za něž je - podle nich - Miloševič odpovědný.

Z velké části zapříčinil zdržování procesu - dohromady přibližně o sedm měsíců - sám obviněný Miloševič neustálymi poukazy na své údajně chatrné zdraví, které mu prý často nedovolovalo se jednání účastnit. Současně odmítal určit si obhájce s tím, že se chce obhajovat sám, což soud až dosud akceptoval, takže musel být osobně přítomen celému soudnímu projednávání.

Není ale vyloučeno, že právě toto se nyní změní a že mu mezinárodní trestní tribunál přidělí obháce "ex offo" i proti jeho vůli - právě proto, aby už nemohl soudní řízení znemožňovat. I dnes chtěl Miloševič svou obhajobu odložit, ale předseda senátu na jeho žádost tentokrát nepřistoupil a upozornil, že proces byl kvůli jeho zdravotním problémům vícekrát přerušen. A tak musel svou obhajobu začít.

Bývalý prezident Srbska a později srbsko-černohorské Jugoslávie Slobodan Miloševič čelí dnes v Haagu obvinění z více než 60 případů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, k nimž došlo v letech 1991 až 1995 za války v bývalé Jugoslávii, především v Chorvatsku, Bosně a Kosovu. Nejvážnějším z těchto obvinění je obvinění z genocidy a napomáhání genocidě, k němuž podle prokuratury došlo za války v Bosně a Hercegovině, kde přišlo o život asi 200 tisíc lidí. A bude-li uznán viným, hrozí mu trest doživotního vězení.

To není moc, mohli bychom si říci, nese-li skutečně odpovědnost za smrt tolika nevinných civilistů. Jednou věcí je ovšem trestní odpovědnost a docela jinou věcí je odpovědnost politická - i když Miloševič tu druhou nepochybně má, tu první nezvratně dokázat u nezávislého soudu není snadné. Také proto proces s ním trvá tak dlouho.

Jak upozorňuje v úterním vydání deníku IHT zpravodaj nevládní organizace obhajující lidská práva Human Rights Watch, Bogdan Ivaniševič, protahování procesu s Miloševičem je důkazem, že tribunál pracuje opravdu spravedlivě a rozhodně neznamená, že by snad neplnil svoji funkci. Pouze povědomí o procesu ve veřejnosti je "deformováno netrpělivostí".

A to hned dvojí netrpělivostí, tvrdí Ivaniševič: aby byl Miloševič co nejrychleji odsouzen a aby se Srbsko přeměnilo z kolébky agresivního nacionalismu ve fungující demokracii. Nedostatečný prokrok v obou těchto věcech pak pochopitelně vyvolává u mnoha lidí frustraci.

Mnozí západní pozorovatelé se původně domnívali, že tribunál v Haagu rychle potvrdí převládající mínění o tom, že Miloševič nese odpovědnost za válečné zločiny, k nimž došlo v bývalé Jugoslávii. Ale neuvědomili si přitom důležitý rozdíl, upozorňuje Bogdan Ivaniševič, mezi určením politické odpovědnosti a určením odpovědnosti za kriminální činy, kterou lze dokázat před soudem.

Problémy též souvisí s tím, že o spojení Miloševiče s hrůznými válečnými událostmi, k nimž v Jugoslávii v 90. letech nepochybně docházelo, existuje jen velmi málo písemných důkazů. Rozkazy k nim byly vydávány většinou jen ústně a prokuratura se proto musela spoléhat často na osobní svědectví o zdánlivě nesouvisejících podrobnostech, které teprve dohromady dávají určitý obraz o linii vedení války. To je zásadní rozdíl například vůči Norimberskému procesu, kde byly nacistické zločiny bohatě písemně dokumentovány.

Přesto podle Ivaniševiče mezinárodní tribunál v Haagu nakonec splní svůj úkol dobře.

Dnes, jak se dalo předpokládat, Miloševič zahájil svou obhajobu energickým protiútokem. Obžalobu označil za "nestoudné lži" a "překrucování historie" a odpovědnost za balkánské války šmahem svalil na Západ a jeho politické představitele, kteří se prý proti Srbům spikli. Zvláštní úlohu v tomto spiknutí podle Miloševiče sehrálo Německo a Vatikán, které - jak řekl - "pracovali v dokonalé shodě na zničení Jugoslávie". A navrhl soudu během příštích 150 dnů vyslechnout 1600 svědků, včetně například bývalého amerického prezidenta Clintona.

Po vypršení lhůty čtyř hodin, které měl původně na svou obhajovací řeč, mu soudci povolili, aby pokračoval ještě ve středu ráno, takže se k jeho projevu nejspíše ještě vrátíme. Soudní tribunál mu jistě dovolí se vyjádřit, ale ať už řekne cokoli, z vážných obvinění, která jsou vznesena proti němu, se jen tak nevyvleče a i když bude proces pokračovat dlouho, nakonec může přijít jedině rozsudek a spravedlivý trest. Ale ty válečné hrůzy, které svou politikou způsobil, už nikdo neodčiní.

autor: Jan Bednář
Spustit audio