Metanová bublina, uvolněná z mořského dna, může potopit loď

“Podmořský” metan bývá často vázán ve vrstvách podloží mořského dna, konkrétně v podobě tzv. metanového ledu či klatrátu, neboli ve zmrzlé hydratované formě. Při dostatečném vzrůstu teploty okolního prostředí nebo při porušení integrity některých vrstev hornin okolním tlakem se však zásoby těkavého metanu, původně umístěné v jakýchsi “kapsách”, mohou najednou uvolňovat, navíc někdy i explozivním způsobem.

Metan pak může prudce stoupat ve velkých bublinách (o průměru až několik stovek metrů) k hladině moře a vyvolat zde případně katastrofickou situaci.

Norští vědci Malin Waage, Stefan Bünz a Karin Andreassen našli pomocí 3D seismických metod v oblasti západního a centrálního Barentsova moře na mořském dně řadu kráterů o průměru až jeden kilometr. Příslušné partie mořského dna se přitom nacházely v nevelké hloubce kolem 40-50 metrů.

Tyto krátery nebo průrvy byly podle vědců pravděpodobně způsobeny geologicky nedávnými masivními výrony nebo dokonce explozemi zásob metanu, které byly umístěny těsně pod mořským dnem. Tyto masivní výrony se pravděpodobně odehrály během posledního odledňování dané oblasti. Drobné průsaky metanu se zde však odehrávají dodnes a prakticky neustále.

Čtěte také

Pokud se najednou z mořského dna uvolní obrovská bublina metanu o průměru několika set metrů a na povrchu moře přímo nad bublinou právě plave loď, může dojít k námořní katastrofě. Metanová bublina smíchaná s vodou totiž najednou v dané lokalitě podstatně sníží hustotu vody, což může vést i k potopení lodi. Metan také někdy může vybuchnout a loď rozlomit.

Obrovská bublina metanu také může učinit vzduch v daném místě nedýchatelným. Přesto však zatím nemáme dostatečné důkazy o tom, že by se podobná událost v rámci dochované historie skutečně stala. Pokud se však budou teplota a kyselost světových oceánů zvyšovat, je možné, že se frekvence těchto událostí bude zvyšovat.

Řada novinářů se objev norských vědců v Barentsově moři snažila okamžitě spojit s fenoménem tzv. Bermudského trojúhelníku.

Nejde však o příliš seriozní argumentaci, už proto, že z vědeckého hlediska jde spíše o soubor mýtů a daná oblast leží zcela jinde. Tzv. Bermudský trojúhelník z hlediska věd o Zemi vlastně neexistuje a tvrzení o výjimečnosti této oblasti není statisticky podloženo. Rovněž zde nejsou prokázány případy uvolnění metanových bublin v posledních 15 000 letech.

Zdroje: IFL Science, International Business Times, National Geographic, ExtremeTech, European Geoscience Union 2016 (PDF), NOAA, Youtube (BBC)