Merkelová navštívila Švédsko a pobaltské země

Německá spolková kancléřka s velkými obavami přijala rozhodnutí ruského parlamentu uznat nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. Vyzvala ještě přede dnešním rozhodnutím ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, aby tak neučinil. Podle jejího názoru to neodpovídá mezinárodnímu právu. Současně žádá úplné stažení ruských vojáků z gruzínského území, zvláště pak z přístavu Poti na Černém moři. Merkelová a Reinfeldt zdůraznili své odhodlání podporovat Gruzii, což bude podle jejich názoru jedním z hlavních témat pondělního vrcholového jednání zemí Evropské unie. Podle Merkelové však je též důležité zachovat dialog s Ruskem. Výstavbu baltského dálkového potrubí nepovažuje za ohroženou kavkazskými událostmi. Zdůraznila, že tento plynovod, který bude procházet kromě Švédska i dalšími baltskými zeměmi, je prvořadým evropským strategickým projektem.

Vzhledem k důležitosti vzájemných německo-švédských vztahů Merkelová projednala se svým protějškem kromě evropských i bilaterální otázky. "Máme velkou společnou agendu," prohlásila ve Stockholmu německá kancléřka a potvrdila, že Německo a Švédsko budou úzce spolupracovat na pobaltské kooperaci. Švédský premiér Reinfeldt zdůraznil, že ještě těsně před předsednictvím jeho země vyvolá iniciativu k setkání všech zemí Evropské unie. Merkelová slíbila podporovat švédské předsednictví v druhém pololetí příštího roku, kdy velkou roli má hrát ochrana životního prostředí.

Švédská zahraniční politika má pro Německo velký význam především na politickém a hospodářském poli, protože hraje klíčovou roli nejen v oblasti zemí Unie, ale v celoevropském měřítku. Vzájemná německo-švédská spolupráce, kterou doprovází intenzivní kontakty na všech úrovních, je zcela bezproblémová.

Dnešní druhý den cesty německé spolkové kancléřky byl ve znamení návštěvy pobaltského Estonska a Litvy a rozhovorů s jejich představiteli na nejvyšší úrovni v Tallinu a Vilniusu. Zde se Merkelová sešla s estonskou hlavou státu Toomasem Henrikem Ilvesem, jakož i předsedou Adrusem Ansipem. V Litvě pak s tamním prezidentem Valdesem Adamkusem a premiérem Gedminasem Kirkilasem. V Tallinu pak Merkelová vystoupila v tamním uměleckém muzeu před zástupci politických, hospodářských a kulturních osobností.

Středem jednání v těchto dvou zemích byla především situace na Kavkaze. Pobaltské země žádají tvrdší postoj Evropské unie vůči Rusku a skepticky se dívají na zprostředkovatelské pokusy Francie a Německa. A požadují zdokonalení své ochrany jako členské státy Severoatlantické aliance. Podle listu "Bild Zeitung" si především estonský prezident stěžuje, že není vypracován žádný obranný plán aliance pro Pobaltí. Podle Steffena Hebestreitera, komentátora veřejnoprávní ARD, se Merkelová snažila přimět Estonsko a Litvu k umírněnějšímu tónu, protože mezinárodní izolace Moskvy by nebyla užitečná.

Dnešní tallinský deník "Postimees" k tomu poznamenává, že "Německo nesmí za našimi zády činit žádné obchody. Jen potom si můžeme být jisti, že se nebude opakovat mocenská politika minulého století."

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .