Megastavby: vysněný dům v oblacích (2.)
V druhém díle seriálu o gigantických stavbách vám ukážeme projekty, které se plánují, zaměříme se především na Japonsko. Mají jedno společné: jejich realizace se vymyká lidské představivosti. Těžko v současnosti říct, zda budou skutečně realizovány.
1. díl: Megastavby: věčná touha výš
3. díl: Megastavby: reálné projekty
Dům - město
Důležitým obdobím pro formování základních představ o gigantických stavbách byl i konec 20. let. V roce 1927 natočil režisér Fritz Lang přelomový antiutopický film Metropolis. Je typický svým prostředím s extrémně velkými stavbami na každém kroku, které jsou propojeny mosty, komunikacemi a spojkami v jakékoliv výšce a na jakékoliv úrovni. Stavby tak vytvářejí souvislou a kompaktní strukturu jakéhosi těsně propojeného urbanistického celku-superdomu. Metropolis mělo i své hluboké a propojené podzemí.
V září roce 1929 zveřejnil v časopise Science Wonder spisovatel Reverend Louis Tucker příběh o New Yorku budoucnosti, v němž figurovalo i The Cubic City - město ve formě gigantického domu tvaru krychle s hranou o délce 2 mil. Tento dům-město měl mít 800 pater a kapacitu 80 milionů obyvatel. Na střeše se nacházelo velké letiště pro letadla i vzducholodě.
Ve stejném roce napsal významný český sci-fi autor Jan Weiss román Dům o tisíci patrech. Zde v rámci jednoho megadomu (Mullerton) dokonce existovala celá dekadentní říše ovládaná zvráceným diktátorem (Ohisver Muller). Stojí za zmínku, že v r. 1989 vydala česká autorská dvojice Heteša - Veverka duchem dosti podobný, ale navíc kyberpunkový román Sítě, kanály a stoky. Zde se také vyskytuje ohromný kompaktní urbanistický komplex (Monopollis), který je obýván asi 60 miliony lidí. Je zajímavé, že v obou románech se hlavní hrdinové snaží najít klíč k fungování celého obytného komplexu a postavě jeho vůdce. V obou případech se dočkáte velmi překvapivého rozuzlení.
Současným svérázným a nebeletristickým projektem města-hyperdomu je Waltropolis z r. 2006. Vejde se do něj 100 000 obyvatel a je zcela integrován s obchodní sítí (Wal-Mart). Jde o nízký a plochý kvádr o rozměrech 11 x 1,6 km (90 m na výšku, deset podlaží nad sebou). Zatím však nenašel realizátora.
Plánované projekty
Řada významných projektů obrovských obytných staveb vypadá fantasticky, ale nejsou zcela nemožné.
Většina současných projektů nejvyšších staveb je určena pro jihovýchodní Asii (Japonsko, Čína, Hongkong, Tchaj-wan, Jižní Korea, Malajsie), oblast Perského zálivu (hlavně Dubaj, Kuvajt, Katar a Saúdská Arábie), v menší míře i pro Spojené státy nebo Rusko. Pokud budeme brát výskyt už postavených či plánovaných staveb jako indikátor dynamiky a ekonomické síly dané oblasti, pak dnes Asie jednoznačně vede. V Dubaji se také tyčí nejvyšší stavba na světě - mrakodrap Burj Dubai o výšce 818 metrů.
Japonsko: extrémní rozměry
Japonci trpí nedostatkem obytné plochy. Jedním z projektů, který by tento problém mohl pomoci vyřešit, je Shimizu Mega-City Pyramid. Tato obytná pyramida se má klenout nad hladinou Tokijské zátoky a má dosahovat výšky 2004 metrů (což je přibližně 12násobek Velké pyramidy v Gíze). Ubytovat se v ní má 750 000 lidí a hlavním materiálem budou patrně uhlíkové nanotrubičky. Autoři příliš neskrývají inspiraci pyramidami z filmu Blade Runner. Obrovskou pyramidu by mělo tvořit asi 204 malých pyramid umístěných v osmi úrovních. Stavbu budou muset provádět roboti a doprava v rámci hotové pyramidy bude mj. zajišťována individuálními kabinkami jezdícími na kolejnicích. Problémem je, že zhroucení jediného nosníku by vedlo ke zhroucení celé stavby, která by spadla do moře. Realizace se plánuje až někdy po r. 2100.
Rovněž v Japonsku vznikl v roce 1989 projekt Aeropolis 2001. Pětisetpodlažní štíhlá budova mrakodrapu se má opět tyčit nad Tokijskou zátokou a při výšce přes 2000 metrů má pojmout byty pro 140 000 stálých obyvatel a kanceláře pro 300 000 pracovníků.
Úplně nejvyšším plně dopracovaným projektem na světě je ohromný rotační hyperboloid X-Seed 4000 s navrhovanou výškou 4 km (800 pater), průměrem základny 6 km a s kapacitou 500 000 až 1 milion obyvatel. Tato budova by musela být alespoň ve vyšších patrech schopna hermetizace a zachování tlaku vzduchu na hodnotách ze spodních pater. S realizací tohoto projektu se však vůbec nepočítá. (Pro zajímavost: byl by vyšší než japonská posvátná hora Fudži.)
V tomto světle už nevypadá projekt Sky City 1000 s výškou 1000 metrů a 196 podlažími (35 000 obyvatel a 100 000 pracovníků) vlastně ani nijak výjimečně. V dlouhodobém plánu je i projekt architekta Normana Fostera Millenium Tower v Tokiu (840 metrů, 170 podlaží, 60 000 lidí).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
