Medvědice chrání mláďata „lidským štítem“
Pro skandinávské medvědí mámy jsou lidé menší zlo než neurvalí medvědí nápadníci.
Medvědí matky mají dobrý důvod vyhýbat se cizím dospělým samcům. Dokud se starají o mláďata, nemohou znovu zabřeznout. Samci proto medvíďata, která sami nezplodili, bez milosti zabíjejí.
Po ztrátě mláděte přijde samice rychle do říje a samcům se nabízí šance se s ní spářit. Ve snaze zajistit medvíďatům bezpečí, se medvědice vyhýbají revírům cizích samců.
Ani to ale vždycky nepomůže. Některé medvědí matky ve Švédsku proto volí nečekanou, ale překvapivě účinnou strategii.
Mezinárodní tým vedený zoologem Samem Steyaertem z university v norském Asu opatřil v letech 2005 až 2012 třicet medvědic z jižního Švédska obojky s GPS a sledoval jejich pohyb. Jedenácti matkám zabil mládě cizí samec. Zbývající své potomky úspěšně vychovaly. To odpovídá předchozím sledováním, která odhalila, že v této oblasti padne útokům dospělých samců za oběť třetina medvíďat.
Vědce zajímalo, jestli úspěšné samice volí nějakou zvláštní strategii, která by zvyšovala šance mláďat na přežití. Zjistili, že medvědice chrání potomky přestěhováním do blízkosti lidských sídel. Jak uvádějí Steyaert a jeho spolupracovníci ve studii publikované ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B, úspěšné medvědí mámy se většinou nevzdalují od měst a vsí na více než tři čtvrti kilometru. A mnohé volí dokonce ještě těsnější sousedství s lidmi. Zvláště patrná je preference osídlených oblastí v období medvědích námluv, kdy jsou medvědí samci nejagresivnější.
Medvědice se přitom vyhýbají vzrostlému lesu a uchylují se do nedávno vykácených oblastí, kde narostly jen nízké stromy s hustým křovím. Taková vegetace jim skýtá dokonalý úkryt.
Matky s mláďaty se díky tomu mohou pohybovat v blízkosti člověka a lidé přitom nemají o jejich přítomnosti nejmenší tušení.
Oblasti v okolí měst a vsí nabízejí medvědům méně potravy. Jsou pro medvědice atraktivní skutečně jen proto, že tu mohou svým medvíďatům zajistit bezpečí.
Odstřel medvědů je ve Švédsku povolen právě během období jejich námluv od srpna do října. Střílí se však jen samci a lovci často pátrají po kořisti blízko měst a vsí. Zatímco samice s mláďaty jsou tu v téhle roční době v bezpečí, samcům hrozí v blízkosti lidských sídel smrt. Vědce překvapilo, že medvědice volí strategii, která vyžaduje vysokou míru předvídavosti. Medvědí matky jako kdyby si uvědomovaly, že člověk-lovec je nepřítel jejich úhlavního nepřítele a vystupuje tedy jako jejich přítel.
Zdaleka ne všechny medvědí mámy jsou tak předvídavé. Některé samice volí riskantnější život a obvykle se nepřibližují lidským sídlům na méně než 1300 metrů. Upřednostňují přitom vzrostlé lesy a zalesněná rašeliniště. Právě jejich mláďata jsou často zabita medvědími samci.
Studie Steyaertova týmu nastolila i některé nové otázky. Není například jasné, zda se medvědi „útěk k lidem“ učí, nebo jde o vrozené chování. A velký otazník se vznáší i nad tím, jaký vliv má život v blízkosti lidí na odrůstající medvíďata. Budou v dospělosti více přivyklá na lidskou přítomnost? Nebude lidem hrozit z jejich strany vyšší riziko napadení?
