Medvědi zimují, ale zima jim není

Medvědi baribalové (Ursus americanus) stráví pět až sedm měsíců v roce zimním spánkem. Během této doby se sice občas vzbudí, převalí se a upraví srst, ale nejedí, nepijí ani se nevyprazdňují. Detaily o fyziologii spících medvědů se podařilo získat vědcům z Aljašské univerzity. Odchytili pětici „obtížných“ medvědů, kteří si zvykli chodit pro jídlo do lidských kempů a museli by být odstřeleni. Medvědům implantovali senzory pro sledování tělesné teploty a srdeční frekvence a umístili je do umělých doupat v odlehlých lesích, kam se dá dostat pouze na lyžích. Pohyb baribalů v doupatech, jejich chrápání a spotřebu kyslíku monitorovaly infračervené kamery a senzory na zdech doupat.

V těchto téměř přírodních podmínkách medvědi strávili zimu. Po pěti měsících monitorování mohli vědci prohlásit, že na rozdíl od zemních veverek a dalších hibernujících zvířat medvědi během zimního spánku nijak zvlášť nestydnou. Tělesná teplota, která u malých zvířat klesá téměř k bodu mrazu, u medvědů spadla ze 37 až 38 stupňů Celsia jen na 33 stupňů Celsia. A to i přesto, že výkon metabolismu a spotřeba kyslíku poklesly o 75 %. Jaký mechanismus medvědům umožňuje ztlumit metabolismus bez masivního poklesu teploty, zatím nikdo neví. Pokud se však situace změní, mohli bychom toho profitovat - lékaři by například mohli do zimního spánku uvádět lidi s těžkými úrazy. Umělá „medvědí“ hibernace by také byla vhodná pro lidi, kteří by při cestách do dalekého vesmíru jinak museli trávit dlouhý čas téměř bez pohybu.

Zdroj: Science