Mazaní parazitičtí korýši

22. září 2010

Být parazitem má jednu velkou nevýhodu - pokud něco sežere vašeho hostitele, je s vámi pravděpodobně amen. Pro parazitické korýše, kteří sužují lososy, to ale neplatí.

Parazitičtí korýši Lepeophtheirus salmonis, kterým se říká mořské vši, napadají lososovité ryby. Živí se jejich pokožkou, svalovinou i krví. Doslova pohromou se staly na rybích farmách, kde je v malém prostoru nádrží natěsnáno velké množství ryb. Z farem se mořské vši nezadržitelně šíří i mezi volně žijící lososy. Údajně kvůli těmto parazitům hyne až 95 procent mladých jedinců, jejichž migrační cesty vedou kolem rybích farem. Některé populace jsou proto na pokraji vyhubení.

Nová studie, kterou provedli biologové z kanadské Simon Fraser University, ukázala, že šíření mořských vší je ještě větší problém, než se zatím zdálo. Pokud totiž hostitelského lososa uloví dravá ryba, neznamená to pro korýše konec, ale jen záminku ke stěhování. Vši jednoduše v příhodnou chvíli přelezou či přeplavou z lososa na dravce.

Tento únikový mechanismus parazitů zatím nebyl nikdy pozorován a podle článku v Biology Letters jeho objev vzbuzuje značné obavy. Mořské vši z rybích farem totiž evidentně neohrožují jen mladé lososy, ale i jejich dravce z čeledi lososovitých - například pstruhy Oncorhynchus kisutch a Oncorhynchus clarki.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.