Matěj Schneider: Trump versus FBI. Nejednoznačný chaos bez hrdiny
Americká FBI udělala prohlídku v sídle bývalého prezidenta Donalda Trumpa v Mar-a-Lago na Floridě. Jejím cílem mělo být získání vládních dokumentů, které souvisí s americkou národní bezpečností, včetně dokumentů týkajících se amerického arzenálu jaderných zbraní. Prohlídka samozřejmě vzbudila velký rozruch – neděje se každý den, že federálové vtrhnou se soudním příkazem k bývalému prezidentovi.
O to překvapivější je, že federální agenti si prý mysleli, že když v Trumpově sídle udělají prohlídku v momentě, kdy tu bývalý prezident není, nevyvolá událost až takové vášně. Asi vnímají Trumpa úplně jinak než zbytek světa.
Čtěte také
Celá prohlídka má mnoho rovin. V první řadě je nutno říct, že jakkoliv se po ní začali opět vzrušovat někteří američtí liberálové s tím, že konečně sledujeme začátek Trumpova konce, o nic takového se zjevně nejedná. Podle všeho šlo FBI opravdu jen o získání dokumentů, které neměly být v Trumpově držení. Bývalý prezident je předmětem několika vyšetřování, která se týkají divokého dění po minulých prezidentských volbách a která bůhví jak dopadnou. Prohlídka FBI se jich ale dle všeho netýká.
Čelní představitelé republikánské strany se velmi rychle sešikovali za Trumpem s tím, že prohlídka FBI je nepřijatelná. I když různí politici tak učinili s různou mírou ochoty – poměrně zdrženlivé prohlášení vydal například šéf senátních republikánů Mitch McConnell. Ten se těší na nadcházející volby do Kongresu, ve kterých doufá, že republikáni získají většinu v obou jeho komorách.
Opět středem pozornosti
Aby se tak ale stalo, je pro republikány výhodnější, když se Američané soustředí na nezdary administrativy Joea Bidena a ekonomickou situaci. Pokud se výrazným volebním tématem stane Trumpova osoba, může to pro ně situaci zkomplikovat. V amerických médiích se přitom spekuluje o tom, že Trump brzy oznámí svůj úmysl znovu kandidovat na prezidenta.
Čtěte také
Bývalý prezident na prohlídku reagoval několika v mnohém protichůdnými argumenty. Na jednu stranu naznačoval, že v dokumentech není nic podstatného, v jiný moment, že je všechny odtajnil, nebo naopak naznačoval, že byly dokumenty federálními agenty v jeho sídle nastraženy. Například argument o odtajnění je přitom naprosto irelevantní. Zákony, které FBI prohlídkou vymáhá, v čele s kontroverzním Espionage Actem, nevyžadují, aby dotyčné dokumenty byly zařazeny jako tajné.
Dalším oblíbeným republikánským argumentem je to, že rozhodnutí udělat prohlídku bylo politické. Ano, bezpochyby bylo. Stejně tak by ale bylo politickým rozhodnutím neudělat prohlídku jen proto, že je dotyčný bývalým prezidentem Spojených států. Kdyby byl v držení vládních dokumentů kdokoliv jiný, ruka amerického zákona by na něj totiž dopadla velmi tvrdě – celá řada vězněných whistleblowerů to může dosvědčit.
Čtěte také
Tragikomickým elementem je také paradox, že právě Trump během svého úřadování zpřísnil pravidla ohledně uchovávání vládních dokumentů. Činil tak v kontextu kauzy Hillary Clintonové během prezidentské kampaně v roce 2016, v rámci které vyšlo najevo, že v době, kdy úřadovala jako ministryně zahraničních věcí, uchovávala vládní dokumenty na špatně zabezpečeném vlastním serveru.
Z chaotické situace tak jde jen těžko vyvozovat nějaké jednoznačné poučení. Od reality důsledků svých činů odtržení federální agenti vymáhají problematické zákony na bývalém prezidentovi, který v minulosti zmíněná pravidla sám zpřísňoval. Jisté je jen to, že Trump je rád, že je opět středem pozornosti a může si stěžovat na další údajnou křivdu. Mnozí jeho spolustraníci jsou z vývoje událostí ale rozpačitější.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
