Martin Schulz: Velký bratr EET

EET je cokoli, jen ne projev upřímné pravicové snahy o budování nějakého liberálního otevřeného trhu
EET je cokoli, jen ne projev upřímné pravicové snahy o budování nějakého liberálního otevřeného trhu
Projekt elektronické evidence tržeb začíná. Nejsem odborník, proto se na to dívám z jiného než striktně ekonomického úhlu pohledu. Laik si najde definici na internetu.

Wikipedie praví: “Tržba je souhrn finančních prostředků přijatých určitým podnikatelem nebo v určité provozovně za prodané zboží nebo poskytnuté služby v příslušném časovém období, například denní tržba, týdenní tržba nebo měsíční tržba. Na rozdíl od obratu zahrnuje i platby, které byly později vráceny.”

Při vší úctě je to, co ministr financí bude sledovat, pohyb zboží (a služeb), nikoli peněz. Chce sledovat každý děj, ať tretku, pivo či cvaknutí nůžek u holiče, které projdou elektronicky sledovaným místem. Platba nemusí proběhnout, může být opožděna, může být odložena, může být vrácena. EET sleduje děje v oblasti ekonomiky, nikoli skutečný tok peněz. Takhle jednoduché to je.

Tržby jsou ve stávajícím systému sledovány tím, čemu se říká podvojné účetnictví. To dělá už odedávna kde kdo. Jistě by se dal najít nějaký jednodušší a pro malé a střední podnikatele méně nákladný a zatěžující způsob, jak kontrolovat tento druh vedení účetnictví.

Zneklidňující je skutečnost, že to, co ministr financí hodlá sledovat, je nastaveno podle principu kolektivní viny. Je to střiženo podle nehezkého a navíc i nepravdivého tvrzení ministra financí o tom, že “všetci kradnú”. Ještě horší je, že se jedná o předpokládanou vinu. O jakýsi “myšlenkový zločin”, kdy je třeba dohlížet na to, aby zločin vůbec nenastal.

Jedná se o princip viny za ještě nespáchané finanční delikty sledovaných podnikatelů. Podobá se to způsobu, jakým své občany podezírá z nekalých úmyslů fiktivní (ale stále překvapivě aktuální) orwellovský Velký bratr. Totalitní šmírování je cosi, co v naší zemi nezní úplně nádherně. A to je jenom jedna část projektu EET, která není - elegantně řečeno - hezká.

EET sleduje děje v oblasti ekonomiky, nikoli skutečný tok peněz

A dveře zůstanou zavřeny

Ten další aspekt, který vyvolává obavy, je fakt, že se kdesi na jakémsi pracovišti sejdou (až projekt obsáhne všechny sledovatelné podnikatele a živnostníky) informace o probíhajím pohybu zboží na trhu. Člověk nemusí být zrovna finanční génius, aby mu došlo, že “někdo” bude mít perfektní přehled o konzumních potřebách konzumní společnosti.

To se dá využít, samozřejmě, k přizpůsobení strategických rozhodnutí velkopodnikatele o tom, kde se dá jaký druh zboží lépe prodat, kde zlevnit, jinými slovy - kde převzít trh. Jde o státem schválenou strategii, jak ovládnout trh. V Chorvatsku, kde se ministr financí inspiroval, k tomu došlo. S velmi diskutabilními výsledky.

Jinak řečeno, profitoval tam z tohoto systému toliko největší tamní oligarcha. Tečka. Zbytek si můžeme domyslet sami. I druhá strana projektu, živnostníci a podnikatelé, mají svaté právo na to, podezírat ministra financí nikoli z myšlenkového zločinu, ale přinejmenším z pokusu o státem posvěcené získání informačních výhod. Zda to celé prospěje domácímu podnikání je velmi nejisté.

A konečně, projekt EET je cokoli, jen ne projev upřímné pravicové snahy o budování nějakého liberálního otevřeného trhu. Je to přesně opačně. Jde o pokus dostat část hospodářství pod totální, a vlastně i totalitní kontrolu.

A dveře vesnické hospody, malého krámku, místního holiče, či léta fungujícího sklenáře - zůstanou zavřeny. Kvůli EET

Dá se očekávat, že to pomalu, ale přece, časem dojde i voličům hnutí ANO, potažmo sociální demokracie, potažmo lidovců. Nejpozději v tom okamžiku, kdy vezmou za kliku - a dveře vesnické hospody, malého krámku, místního holiče, či léta skvěle fungujícího sklenáře - zůstanou zavřeny. Kvůli EET.