Marek Hudema: Vliv izraelské války na ceny ropy
Jaký to bude mít vliv na cenu ropy a plynu? Přesně tahle otázka se objeví vždy, když na Blízkém východě vypukne nějaká válka, revoluce či zaútočí teroristé. Samozřejmě objevila se i po víkendovém útoku palestinského hnutí Hamás z Gazy na Izrael. Ovšem odpověď tentokráte není tak jednoduchá jako obvykle.
Na první pohled nějaký podstatný vzrůst celosvětové ceny energií nehrozí. Arabské státy rozhodně nechystají nějaké ropné embargo jako v roce 1973, kdy arabské země vyvážející ropu chtěly potrestat Západ podporující Izrael.
Čtěte také
Nejde tu na rozdíl od tehdejší situace o arabsko-izraelskou válku, ale o teroristický útok skupiny Palestinců. Arabské země jsou sice na straně Palestinců, ale ne až tak moc.
Situaci ale komplikuje to, že za akcí palestinských teroristů stál podle některých informací Írán. Tato, mimochodem nearabská země, má přitom druhé největší zásoby plynu a čtvrté největší zásoby ropy na světě. Pokud by se dostala do vojenského konfliktu s Izraelem, příliv její ropy na světový trh by byl omezen či by ustal. Ostatně, je částečně omezený už teď západním embargem uvaleným na Teherán kvůli jeho jadernému programu.
Hormuzský průliv
Čtěte také
Podíl íránské ropy na světovém trhu je tak teď nanejvýš tříprocentní a možná i menší. Přerušení íránských dodávek by znamenalo zvýšení celosvětových cen ropy o nízká procenta. Asi něco podobného, jako když trh zachvátila nejistota a cena ropy vzrostla v pondělí o čtyři procenta.
Jenže Íránem to bohužel nekončí. Teherán by totiž v případě, že by se stal terčem izraelské odvety, mohl zaútočit na ropná zařízení v Saúdské Arábii. Že to dokáže, ukázal už v minulosti, kdy k tomu využil své jemenské spojence.
A hlavně, Írán by mohl zablokovat průjezd tankerů s ropou a plynem Hormuzským průlivem a odříznout tak od světa Perský záliv. Míří tudy 30 procent veškeré ropy přepravované celosvětově po moři. Írán síly na uzavření Hormuzu má a prý něco takového i trénoval. V tom případě by vzrostla cena ropy ne o čtyři procenta, ale o 20 či 30 procent.
Čtěte také
Je tu však další neznámá. Zda k uzavření Hormuzu dojde, závisí nejen na Izraeli a Íránu, ale nepřímo i na Spojených státech. Washington má totiž prostředky k tomu, aby Teherán odstrašil od takového kroku a sílu na to případně poskytovat vojenskou ochranu lodím plujícím Hormuzskou úžinou. Pokud tedy bude chtít. Spojené státy totiž nejsou na rozdíl od jiných zemí na surovinách ze Zálivu životně závislé.
Autor je komentátor Lidových novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
