Marek Hudema: Rozvolnění unijních pravidel pro výši schodků a dluhů přinese jen vyšší inflaci

Dosud bylo rozvolnění rozpočtových pravidel zdůvodňováno pandemií covidu-19. Nyní jsou důvody válka na Ukrajině a energetická krize. Samozřejmě, obojí tlačí evropské státy k vyšším výdajům a vidíme to i u nás.

Čtěte také

Julie Hrstková: Notně děravý deštník proti drahotě

Vláda vynakládá značné prostředky na pomoc ukrajinským uprchlíkům a zároveň hledá cesty, jak pomoci lidem s vysokými účty za energie. Podle Evropské komise to lze dělat i na dluh.

Jenže vysoké schodky a růst zadlužení znamenají vlastně většinou svým způsobem vypouštění dalších peněz do oběhu. Tudíž podporují už i tak historicky rekordně vysokou inflaci. Přesně tu inflaci, kterou si politici a hlavně centrální bankéři, včetně těch z Evropské unie, přejí výrazně snížit.

Zvýšená poptávka a zvýšení cen

Čtěte také

Petr Holub: Část Čechů trpí, část vidí lepší budoucnost

Ostatně, snížení inflace chce i Evropské komise. Proto tvrdí, že další státní výdaje a zadlužování k vyšším cenám nepovedou a státní pomoc lidem s vysokými účty za energie podle ní dokonce sníží inflaci. V představách Komise totiž lidé, kteří dostanou státní pomoc, už nebudou žádat zvýšení platu a nebudou tak přispívat k růstu cen a tedy k inflaci.

V praxi to ale zřejmě bude jinak. Za prvé, ne všichni se asi kvůli státní sociální dávce vzdají zvýšení mzdy, zvláště pokud si ho mohou vyjednat. A za druhé, pokud lidé dostanou víc peněz, a je lhostejno jestli prostřednictvím dávek nebo mezd, mohou a budou víc utrácet.

Marek Hudema|foto:Alžběta Hudemová

Obchodníci v přehřáté ekonomice pak využijí této zvýšené poptávky ke zvýšení cen včetně zvýšení cen energií a lidé začnou žádat zvýšení stání pomoci. Inflace se tím tak zvýší, jen trochu jinou cestou, než obvykle.

Autor je komentátor Lidových novin