Marek Hudema: Kam kráčí Turecko?

Jenže Erdogan nebude vládnout sám. Pro dosažení vítězství ve volbách se spojil s nacionalistickou Stranu národního ruchu. Povládne tedy se sekulárními nacionalisty, kteří mu zajišťují většinu v parlamentu. 

Ti jsou docela silní a v posledních dvou letech rostla jejich podpora. Ve volbách získali 11 procent hlasů, dvakrát více než kolik jim předpovídali předvolební průzkumy. Nacionalisté přitom nejsou zrovna příznivci politického islámu.

Spojit se s nacionalisty

Je tu viditelný rozpor, který bude uvnitř rozkládat nový režim. A nebo taky ne. V Turecku totiž nejsou politický islamismus a nenáboženský nacionalismus v takovém protikladu jako v jiných zemích. 

Turecko je země, která není na cestě do Evropy, ale z Evropy, hodnotí výsledky nedělních voleb komentátor Fingerland

• Upravit
• Smazat

Ulice Istanbulu zaplavili lidé s červenými stáními vlajkami v rukou. Mohutně a hlasitě slavili vítězství Recepa Tayyipa Erdogana v prezidentských volbách. Zvítězil s jasným náskokem a nic mu nestojí v cestě k dalšímu posílení moci. K čemu ji využije?

Studie americké amerického think-tanku Center for American Progress spojená s rozsáhlým průzkumem veřejného mínění loni ukázala, že Erdoganova strana se postupně mění na nacionalistickou stranu a že islamismus už v ní kromě tvrdého jádra strany nehraje takovou roli. Studie také předpověděla, že pokud chce Erdogan zvítězit ve volbách, musí se spojit s nacionalisty. Což se také stalo. 

Osvobozování syrských zemí

Islám značná část voličů Erdogana i nacionalistů chápe ne jako náboženství ale jako základ turecké identity. Více islámu tak může znamenat i více nacionalismu. Zároveň i Erdogan mluví o mytické „národní vůli“ a o obnovení velikosti Turecka, kterému prý nepřejí západní závistivci, na což dobře slyší nacionalisté. 

Je to dobrý základ pro splynutí islamismu a nacionalismu, postupné pohlcení nacionalistů vládnoucími islamisty a vytvoření nového stabilního režimu. Jenže tahle kombinace může být velmi nebezpečná navenek. 

Islám značná část voličů Erdogana i nacionalistů chápe ne jako náboženství ale jako základ turecké identity. Více islámu tak může znamenat i více nacionalismu.
Marek Hudema

Její součástí jsou totiž prohlášení volající po obnově osmanské říše ve zmenšené podobě a vychvalování Turků jako kmene válečníků. Ostatně volební výsledek Erdogana i nacionalistů vylepšila vojenská intervence Turecka v sousední Sýrii a Erdogan hned po volbách prohlásil, že hodlá pokračovat v „osvobozování syrských zemí“. 

Dál by se mohl obrátit do Iráku či případně proti vlastní neturecké kurdské menšině. Zajistilo by mu to jak podporu nacionalistů, tak by to umožnilo odvést pozornost obyvatel od ekonomické krize, která Turecko zřejmě brzy zasáhne.