Marek Hudema: Kam kráčí Turecko?
Na první pohled je odpověď jednoduchá. Erdogan je islamista a tak bude nové Turecko islamistické. Ostatně už teď je to právě Erdogan a jeho Strana práva a spravedlnosti, kteří mluví o nutnosti islámského vzdělávání, obnovení muslimské morálky a pomoci muslimům v zahraničí. A je to právě Turecko, kde má svou základnu islamistické Muslimské bratrstvo a i další radikální muslimské organizace.
Jenže Erdogan nebude vládnout sám. Pro dosažení vítězství ve volbách se spojil s nacionalistickou Stranu národního ruchu. Povládne tedy se sekulárními nacionalisty, kteří mu zajišťují většinu v parlamentu.
Ti jsou docela silní a v posledních dvou letech rostla jejich podpora. Ve volbách získali 11 procent hlasů, dvakrát více než kolik jim předpovídali předvolební průzkumy. Nacionalisté přitom nejsou zrovna příznivci politického islámu.
Spojit se s nacionalisty
Je tu viditelný rozpor, který bude uvnitř rozkládat nový režim. A nebo taky ne. V Turecku totiž nejsou politický islamismus a nenáboženský nacionalismus v takovém protikladu jako v jiných zemích.
Turecko je země, která není na cestě do Evropy, ale z Evropy, hodnotí výsledky nedělních voleb komentátor Fingerland

Ulice Istanbulu zaplavili lidé s červenými stáními vlajkami v rukou. Mohutně a hlasitě slavili vítězství Recepa Tayyipa Erdogana v prezidentských volbách. Zvítězil s jasným náskokem a nic mu nestojí v cestě k dalšímu posílení moci. K čemu ji využije?
Studie americké amerického think-tanku Center for American Progress spojená s rozsáhlým průzkumem veřejného mínění loni ukázala, že Erdoganova strana se postupně mění na nacionalistickou stranu a že islamismus už v ní kromě tvrdého jádra strany nehraje takovou roli. Studie také předpověděla, že pokud chce Erdogan zvítězit ve volbách, musí se spojit s nacionalisty. Což se také stalo.
Osvobozování syrských zemí
Islám značná část voličů Erdogana i nacionalistů chápe ne jako náboženství ale jako základ turecké identity. Více islámu tak může znamenat i více nacionalismu. Zároveň i Erdogan mluví o mytické „národní vůli“ a o obnovení velikosti Turecka, kterému prý nepřejí západní závistivci, na což dobře slyší nacionalisté.
Je to dobrý základ pro splynutí islamismu a nacionalismu, postupné pohlcení nacionalistů vládnoucími islamisty a vytvoření nového stabilního režimu. Jenže tahle kombinace může být velmi nebezpečná navenek.
Islám značná část voličů Erdogana i nacionalistů chápe ne jako náboženství ale jako základ turecké identity. Více islámu tak může znamenat i více nacionalismu.
Marek Hudema
Její součástí jsou totiž prohlášení volající po obnově osmanské říše ve zmenšené podobě a vychvalování Turků jako kmene válečníků. Ostatně volební výsledek Erdogana i nacionalistů vylepšila vojenská intervence Turecka v sousední Sýrii a Erdogan hned po volbách prohlásil, že hodlá pokračovat v „osvobozování syrských zemí“.
Dál by se mohl obrátit do Iráku či případně proti vlastní neturecké kurdské menšině. Zajistilo by mu to jak podporu nacionalistů, tak by to umožnilo odvést pozornost obyvatel od ekonomické krize, která Turecko zřejmě brzy zasáhne.
Související
-
Erdogan složil přísahu, v Turecku začal platit prezidentský systém
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí složil prezidentskou přísahu. V zemi začal platit prezidentský systém, vláda podle nové ústavy nepotřebuje premiéra a má méně ministrů.
-
Turecko chce hledat alternativy ke sjednocení Kypru na federálním principu
Ankara by údajně upřednostňovala řešení na základě konfederačního uspořádání. Takový návrh ale nevyhovuje kyperským Řekům ani kyperským Turkům.
-
„Pokrytecký summit“ Evropské unie s Tureckem skončil bez...
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan byl pro nejvyšší představitele Evropské unie na pondělním summitu v bulharské Varně asi jako „příslovečná moucha v polévce“, ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.