Mapa infračerveného vesmíru

Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) byl vypuštěn 14. prosince loňského roku s důležitým cílem - prohlédnout celou oblohu svojí širokoúhlou infračervenou kamerou. Dalekohled má průměr optiky 40 cm a během šesti měsíců stihl prohlédnout celou oblohu několikrát. Důležitá je především citlivost detektoru, protože ta 100krát překračuje předchozí přehlídkové infračervené dalekohledy, jakými byly IRAS, AKARI nebo COBE.

Start družice WISE|foto: NASA

Vše za tři týdny
Prohlédnout celou oblohu samozřejmě není jen tak, obzvláště, když má dalekohled zorné pole jen asi 1,5 násobku průměru měsíčního kotouče. Trvá to zhruba tři týdny, takže každé místo oblohy bylo vyfotografováno asi 8krát. Vzájemným porovnáním poloh a jasností zářících objektů na 8 snímcích téže části oblohy pak lze sledovat změny jejich poloh nebo jasnosti. Objekty blízké a rychlé se budou pohybovat nejrychleji. V případě změn jasnosti by se mohlo jednat o některé druhy proměnných hvězd.

Planetek jak máku
Dalekohled WISE pořídil už milion fotografií a mezi hvězdami zaznamenal více než 100 000 planetek. Asi čtvrtinu z nich vůbec poprvé, protože se je nepodařilo identifikovat v databázi známých planetek. Tato tělesa na dosud neznámých drahách ale pravděpodobně uniknou, protože ke stanovení přesné dráhy je třeba více pozorování. Navíc data z WISE budou uvolněna pro astronomy celého světa až příští rok v květnu. Většina planetek sledovaných dalekohledem WISE se pohybuje v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Ale 90 planetek se dostává až do blízkosti Země.

Planetka infračerveným pohledem WISE (červený bod)|foto: NASA

Chladné komety
Sonda snímá všechny objekty zářící v infračerveném oboru spektra. Takto svítí tělesa chladná, která třeba ani ve viditelném světle nejdou zaznamenat. WISE tak kromě planetek objevila i 15 nových komet. První spatřila 22. ledna ve chvíli, kdy se kometa již vzdalovala od Slunce. Nebýt dalekohledu WISE, tak si ji astronomové vůbec nevšimli. Kometa nese označení P/2010 B2 (WISE), má průměr asi 2 kilometry a vrací se každých 5 let. Dalekohled kromě objevování nových sleduje i komety již známé. Asi nejhezčí záběry se povedly u komety C/2007 Q3, kde nápadně září ohon komety.

Kometa C/2007 Q3 infračerveným pohledem WISE|foto: NASA

Hnědí trpaslíci
Nejen tělesa sluneční soustavy, ale také nedaleké hvězdy naší Galaxie září v infračerveném světle. Především ty chladné. Infračervené záření bývá často jediný způsob, jak spatřit chladné hnědé trpaslíky. Jde o objekty zapadající svou hmotností a velikostí někam mezi planety a hvězdy. Vznikají stejně jako hvězdy gravitačním smršťováním vodíkového oblaku, ale ten jejich oblak nemá dostatečnou hmotnost. Vzniklá „hvězda“ tak není ve svém jádru dostatečně teplá, aby mohly být zažehnuty termonukleární reakce slučování vodíku na hélium. Při tom je to nutná podmínka, aby se objekt stal hvězdou. Hnědý trpaslík tedy stojí někde pod stupínkem hvězd a energii pro svůj život získává pouze takovými reakcemi, na které jeho teplota stačí. Dalekohled WISE má už na svém kontě stovky nových kandidátů na hnědého trpaslíka.

Tepelné záření galaxií
Infračervené záření produkují také objekty vzdáleného vesmíru. I galaxie totiž obsahují zdroje tohoto záření, jakými jsou například oblasti tvorby nových hvězd. Příkladem takové galaxie je M 31 v souhvězdí Andromedy. Ta je na obloze vidět okem i bez dalekohledu. V infračerveném světle ovšem odhalí jinou tvář. Na snímku dalekohledu WISE jsou modrou barvou vyznačeny hvězdy v hlavní fázi svého života, žlutou a červenu barvou pak mladé hmotné hvězdy, které se právě zrodily.

Galaxie M 31 v Andromedě (WISE)|foto: NASA

Přehlídky oblohy jsou nesmírně důležité, protože poskytují celkový obraz vesmíru. WISE bude fungovat asi ještě 4 měsíce, než mu dojde látka chladící přístroje a detektory budou dále nepoužitelné. To se ovšem netýká posbíraných dat, která budou využívat astronomové z celého světa.