Malý český nanosatelit se ozval. Experimentální družice VZLUSAT-2 poslala svůj první signál
Ve středu v 16:32 středoevropského času poslala poprvé z oběžné dráhy signál česká družice VZLUSAT-2. Skončilo tak téměř dvoutýdenní čekání vývojářů na propojení s tímto experimentálním nanosatelitem. Sestrojili ho odborníci z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.
Vysláním signálu skončilo vypouštění nanosatelitu do volného vesmíru. VZLUSAT-2 se až dosud pohyboval s ostatními družicemi v takzvaném vystřelovači, který vynesla na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 už 13. ledna. Ve středu tedy došlo k oddělení nanosatelitu od skupiny družic.
Čtěte také
Vše dopadlo dobře, i když samotné vystřelení ještě neznamenalo to, že čeští vývojáři slyšeli ono pípnutí, na které tolik čekali a které se nakonec ozvalo z Austrálie. Po oddělení se totiž nemohla družice aktivovat okamžitě.
„Otevřou se dvířka, družice se vysune pomocí pružiny a vyletí. Tím se jí sepne napájení a družice teoreticky naskočí, ale ještě nesmí nic dělat, aby něčím neohrozila mateřskou družici,“ popisuje vypouštění nanosatelitu šéfkonstruktér Vladimír Dániel, který je pod nanosatelitem VZLUSAT-2 podepsaný.
Zařízení se pohybuje na konstantní dráze, otáčí se země pod ním. „A my si musíme počkat, až přiletí nad Plzeň. Pak teprve můžeme začít poslouchat signál,“ dodává Dániel. Právě z Plzně bude družice operována, a to z pozemní stanice Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity.
Radiace a kosmické počasí
VZLUSAT-2 není nijak velké zařízení, váží 4 kilogramy. V podstatě to jsou spojené tři černé krychle, každá má rozměry třikrát 10 centimetrů.
Čtěte také
Dovnitř se toho ale hodně vejde. Jsou tam experimentální kamery namířené na Zemi, ale třeba i přístroje od vědců z Českého vysokého učení technického v Praze nebo brněnské Masarykovy univerzity na měření různých záření ve vesmíru, jako je třeba radiace, také na předpověď kosmického počasí a tak podobně.
Podle současných plánů má VZLUSAT-2 fungovat jeden rok, ale je dost možné, že to bude o dost déle. Protože například předchůdce, družice VZLUSAT-1, byla původně také sestavena na roční životnost, ale na naší oběžné dráze krouží už pátým rokem.
Poslechněte si celou Vědu Plus s Lucií Vopálenskou.
Uslyšíte, že sopku na souostroví Tonga přirovnávají vědci k parnímu kotli. Evropská komise chce zavést právo na dostupný vysokorychlostní internet nebo právo vypnout si po pracovní době přístup do pracovního mailu. Ekodukty přes dálnici D1 už mohou sloužit zvěři k bezpečné migraci. A do Měsíce zanedlouho nejspíš narazí kus rakety vyslané ze Země.
Související
-
Ze Štatlu až k Jupiteru. Speciální povlak pro evropskou sondu JUICE se testuje v Brně
Vědc v Brně měří schopnost materiálu pohlcovat, nebo naopak vydávat tepelné záření za velmi nízkých teplot. K tomu jim posloužila vlastní unikátní kryogenní aparatura.
-
Petr Koubský o vesmírném sporu SpaceX a Číny: Nedivil bych se, kdyby tím Peking odvracel pozornost
O fotografiích lidí vytvořených algoritmem. O receptu proti šíření nenávisti na internetu a o nejsdílenějších zprávách na českém Facebooku s D. Slížkem a P. Koubským.
-
SpaceX vypustila dalších 48 satelitů. Buduje internetovou síť i pro odlehlá místa planety
„Primárním účelem je samozřejmě zisk, ale SpaceX tím pomůže mnoha lidem. Ti dosáhnou na internetové připojení i tam, kde by se nevyplatilo zavádět,“ přibližuje Dušan Majer.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.