Maďarské referendum o migraci rozděluje národ a šíří nenávist

23. září 2016

Maďarská vláda začala před říjnovým referendem o kvótách distribuovat leták, na kterém jsou vyznačeny nebezpečné evropské enklávy, údajně ovládané a kontrolované imigranty. Šest z nich se nachází podle britského deníku Guardian v Londýně. „Tahle jedovatá infografika přehlíží fakta i zeměpis, ale její poselství je velmi pádné. Je součástí drahé a drzé kampaně Budapešti, která se snaží podněcovat doma xenofobní nálady a přenášet neklid daleko za hranice své země,“ píše Guardian.

Referendum, připravované premiérem Viktorem Orbánem, se bude konat v neděli 2. října 2016. Jeho smyslem je zablokovat v Maďarsku nástroje Evropské komise pro automatické přerozdělování migrantů v členských zemích EU. „Podle kritiků však Orbán využívá většinou nepodložených obav ke konfrontaci s Evropskou unií a tím i k posílení své domácí pozice,“ píše Guardian. V dnešním Maďarsku žije jen několik tisícovek uprchlíků, a jejich počet téměř jistě neporoste. Syřané ani Afghánci svou budoucnost s Maďarskem rozhodně nespojují.

Kampaň už vzbudila kritické hlasy v Evropě, a dokonce i její stoupenci přiznávají, že se s uprchlíky vůbec nesetkali, natož aby s nimi měli špatné zkušenosti. „Znám jen zahraniční turisty, a s nimi problém není,“ říká László Czeto. „Jenom nechci, aby se do Maďarska hrnuly davy cizinců. Nejsou to žádní uprchlíci, ale ekonomičtí migranti,“ říká sedmaosmdesátiletý muž.


Mám podezření, že tohle referendum se vůbec netýká běženců. Jde v něm primárně o manipulaci voliči tak, aby Budapešť posílila své postavení v rámci Evropské unie. Maďarsko není pro uprchlíky rozhodně cílovou zemí.Gábor Iványi, evangelický farář, někdejší Orbánův spojenec z komunistických časů

Průzkum z konce srpna však ukázal, že na otázku „Chcete, aby EU i bez souhlasu Zemského sněmu mohla předepisovat povinné přesidlování nemaďarských občanů do Maďarska?“, odpoví „ano“ okolo 15 procent, zatímco „ne“ by dnes řeklo 67 procent lidí.

Podle Guardianu má ale rozdmýchávání protiuprchlických nálad racionální jádro. V nedávném průzkumu uvedli čtyři z pěti respondentů, že Maďarsko je velmi zkorumpované, přičemž 50 procent uvádí, že se osobně setkali s uplácením a dalšími nešvary. V situaci, kdy stát vytlačuje protikorupční organizace z veřejného prostoru, je taková kritika nebezpečná. „Nechtějí, aby lidé mluvili o skutečných problémech, a místo toho jim předhazují neexistující imigranty,“ říká aktivista Gergely Kovács) z politické strany Dvouocasý pes. Ta původně vznikla jako recesistický projekt, a voličům slibovala pivo zdarma a věčný život, během něhož budou voliči moci zesměšňovat prázdné sliby politiků.

To nejhorší z lidí

Časem ale Kovácsova skupina zvážněla a byla téměř proti své vůli natlačena do serióznějších postojů. „Nikdy jsem v téhle zemi nezažil tolik projevů nenávisti. Vytáhli z lidí to nejhorší a my cítíme, že s tím něco musíme dělat,“ říká předseda Dvouocasého psa. Strana sází na zesměšňování oponentů, ale také už vyzývá lidi k tomu, aby znehodnocovali své hlasy a tím dali najevo nesouhlas s Orbánem, který se jinak těší zdrcující podpoře. Jeho očekávaný úspěch v referendu by mohla poškodit pouze nízká účast, a právě proto vláda bičuje emoce. Má příliš špatné zkušenosti s voličskou apatií.

Vláda trvá na tom, že její kampaň je založena na faktech, obtížně však vysvětluje svůj leták se zónami v evropských městech, kam kvůli uprchlíkům nikdo nemůže chodit. Mluvčí Orbánova kabinetu Zoltán Kovács na dotaz Guardianu řekl, že se existence zón opírá o veřejně dostupné oficiální statistiky, britskému deníku je však nepředložil a nakonec přiznal, že tvrzení může vyznít zavádějícím dojmem. „Týká se to hlavně Londýna, ale velikost těch oblastí je trochu zkreslená,“ přiznal mluvčí. Tvrzení o problematických enklávách opíral zejména o pouliční nepokoje v britské metropoli z roku 2011, které ovšem neměly s přistěhovalci nic společného.

Demeter Áron z Amnesty International však tvrdí, že kampaň už stačila společenskou atmosféru pořádně přiotrávit. „Máme důkazy, že tradiční nadávky určené Romům a gayům nahradilo nadávání ´do uprchlíků´,“ říká aktivista. Podle Guardianu není divu, že se příslušníci ostatních menšin cítí hodně nesví. Jednatřicetiletý íránský uprchlík Nehruz už žije v Maďarsku pět let, teď má ale pocit, že se společnost může obrátit i proti němu.

Podle charitativní organizace Menedék kvůli hospodářským potížím opustilo Maďarsko tolik mladých lidí, že vůbec poprvé není problém nalézt pro nově příchozí zaměstnání. Orbánova vláda však o tom nechce ani slyšet. „Nehodláme zaměstnávat migranty z jiných kultur,“ řekl jednoznačně vládní mluvčí Kovács.

Budapešť místo Bruselu

Orbán podle Guardianu hraje prim mezi státníky středoevropské Visegrádské skupiny, která rostoucí měrou ventiluje nespokojenost s přístupem EU k uprchlíkům. Unie přitom obtížně vstřebává dopady brexitu a hospodářské krize a Orbán toho hodlá využít ke zvýšení vlivu východoevropských zemí. „Stará Evropa dnes leží právě tady. Budapešť by byla daleko vhodnější metropolí kontinentu než Brusel,“ řekl v červenci na studentské konferenci.

„Orbán za svou politickou kariéru prodělal politický obrat o 180 stupňů,“ připomíná Guardian. Z liberálního odpůrce komunismu a ostrého kritika Moskvy se stal politikem, který hospodářskou i politickou budoucnost Maďarska pevně svázal s putinovským Ruskem. „Jsem přesvědčen, že dobře ví o destabilizačním účinku jeho referenda na Evropu. A také ví, že Putin mu bude za jakékoli evropské potíže vděčný,“ říká politolog Péter Krekó z think-tanku Political Capital.

„V říjnu bude Orbán nejspíše slavit vítězství, i když Maďarsko za to zaplatí vysokou daň a jeho vnitřní soudržnost bude otřesena,“ píše Guardian. „Pokud někdo záměrně rozeštvává a pouští ze řetězu tolik nenávistných emocí, nemůže počítat s tím, že je nakonec udrží pod kontrolou,“ dodává pastor Iványi.

autor: rma
Spustit audio