Lýkohub mění severoamerické klima

Americký lýkohub druhu Dendroctonus ponderosae patří stejně jako náš lýkožrout smrkový do příbuzenstva nosatcovitých brouků. V současné době mají američtí a kanadští lesníci a ochránci přírody z lýkohuba zamotanou hlavu podobně jako jejich čeští kolegové z lýkožrouta. Lýkohub napadá porosty borovic. Nejčastěji se jeho obětí stává borovice pokroucená, těžká, Lambertova, bělokmenná či pohorská. V současnosti už postihla lýkohubová kalamita v lesích Skalistých hor plochu o rozloze přesahující 8000 kilometrů čtverečních. Jde o největší kalamitu, jakou Severní Amerika pamatuje. Těžce postiženy jsou lesy v Coloradu, Britské Kolumbii a Albertě. Vědci upírají naděje k lesním požárům i tvrdým zimním mrazům, které lýkohuby ničí. Zatím ale brouk těmto nástrahám odolává a dále se šíří. Kontrolované vypalování lesů nelze v řadě oblastí použít, protože zasažené porosty jsou blízko měst a hrozí, že se oheň z lesů rozšíří do zástavby.

Lýkohub za sebou zdaleka nezanechává jen mrtvé stromy. Počítačové modely naznačují, že v oblastech zničených lesů může stoupnout teplota o 2 až 4°C. Zásadním způsobem se tam mohou změnit i srážkové poměry. To s sebou nese další změny v lesních ekosystémech. Nezanedbatelná není ani produkce skleníkových plynů ze zničených porostů. Výzkumníci z Canadian Forest Service odhadují, že jen do roku 2020 se z kanadských lesů zničených lýkohubem uvolní navíc 270 milionů tun oxidu uhličitého. Jaké to bude mít všechno následky, vědci zatím jen odhadují.