Lvice rodu Přemyslovců

27. březen 2015
Malý státní znak (výřez)

V letošním roce uplyne 800 let od chvíle, kdy se v heraldice poprvé objevil lev. Zmínky o první pečeti se lvem najdete i na oficiálním webu státní správy, ale i tato kapitola českých dějin je komplikovanější. První lev byl totiž podle všeho lvice.

Rok 2013 nepatří pouze připomínce 20. výročí rozdělení Československa a zrodu České republiky, ale také státnímu znaku se lvem. Nejstarší zmínky jsou spojovány s 31. prosincem roku 1213, kdy se lev objevuje na pečeti ve štítu Vladislava Jindřicha. Byl to skutečně lev? Jak se toto cizokrajné zvíře dostalo do českého znaku? Od kdy můžeme lva považovat jako symbol království a později státu? Stručnou odpověď nabídl prof. Josef Žemlička v pořadu Monitor, ale můžeme si prozradit víc:

První byla lvice
Snaha zpřístupnit příběhy dávných dějin mnohdy nutí k zjednodušování propletených příběhů a postupně tak dochází k malým posunům. Opomíjení lvic lze k takovým případům zařadit. Zajímavou práci na toto téma publikoval PhDr. Rostislav Nový v roce 1978 v Časopise Národního muzea, který je zájemcům k dispozici ve studovně v Nové budově. Najdete ji pod názvem K počátkům feudální monarchie v Čechách II. (K počátkům českého znaku) v historické řadě časopisu s číslem 147. Některé uvedené hypotézy jsou dnes nabízeny trochu jinou formou, ale pro úvod do problematiky je tato práce ideální a dodnes citovaná.

Pečeť Vladislava Jindřicha z knihy Přemyslovci. Budování českého státu.

V knize Přemysl Otakar II. Král na rozhraní věků se na ni odkazuje také prof. Josef Žemlička: „Po polovině 13. století se napevno vyhranil znak korunovaného dvouocasého lva jako heraldického symbolu objímajícího státní útvar pod vládou Přemyslovců, tedy království Čech v roli ústředního pilíře a markrabství Moravy jako druhé dědičné složky šíře chápaného regnum Boemie. Coby ušlechtilé „královské“ zvíře pronikl lev do symboliky řady jak středověkých evropských (Karlovci, sálští a štaufští lvi, Welfové aj.), tak předtím starověkých vládců. K Čechám zůstal připoután natrvalo. Zdvojení lvího ocasu, poprvé zachytitelné k roku 1247 a dále rozvíjené na otakarovských brakteátech, králových pečetích, ale třeba i na dlaždicích ze Zvíkova dobře souzní s tezí Rostislava Nového s poukazem na dvojí dědičné země v Přemyslově držení. V rubu třetího typu královy pečeti, zavedeného po vánocích 1261, současně vystupuje moravská orlice, o málo později šachovaná a v další fázi pronikající do znaků některých zeměpanských měst.“
Mnohá vyobrazení (pečeť, dlaždici a mince) najdete také v monografii Přemyslovci. Budování českého státu.

Dvouocasý lev na dlaždici ze Zvíkova

Lev jak symbol celistvosti země
Budeme-li hledat lva jako nezpochybnitelný symbol země, musíme podle prof. Josefa Žemličky na počátek 14. století, kdy se lev objevil v Pasionálu abatyše Kunhuty s nápisem Boemie vedle plamenné orlice připsané sv. Václavovi. Do té doby můžeme sledovat doslova propletenec, kdy se v jedné etapě může zdát, že je pro zemi významnější orlice, v další etapě lev. Během 13. století se jejich užívání doslova překrývalo a nelze definovat jasnou linku.

Pasionál abatyše Kunhuty

Pokud bychom se pokusili shrnout příběh českého lva, pak musíme začít v průběhu 12. a 13. století, kdy se lev stává v evropských podmínkách rozšířeným znamením. Češi mohli lva poznat při křížových výpravách nebo se „jen“ nechat strhnout tehdejší „módní vlnou“. V úvahách se objevuje také myšlenka o přenesení lva skrze sňatek Václava I. s Kunhutou Štaufskou, protože Štaufové svoji lvici ve znaku měli. Podmínky tohoto spojení byly projednávány na samém počátku 13. století.

V našich podmínkách je první dochovanou památkou na heraldické užití „lva“ 800 let stará pečeť moravského markraběte Vladislava Jindřicha, kterou připojil k listině s datem 31.12.1213. Zde se ovšem odborníci přiklání spíše k názoru, že je zde vyobrazena lvice. Na první pohled zřejmý fakt, zda zvíře má anebo nemá hřívu, totiž není tak snadné určit. Jednak kvůli dochování pečeti, ale také kvůli velikosti. Lvice je totiž vidět pouze z poloviny na maličkém štítu, který drží jezdec na koni. Nutno také podotknout, že Vladislav Jindřich mohl lvici používat i dříve, ale do dnešních dní se zkrátka žádná nedochovala. To platí i pro další pečeti, které lemují vývoj našeho státního znaku.

Prvního dvouocasého lva nacházíme na pečeti z 27.3. 1247, kterou použil Přemysl Otakar II. ještě jako moravský markrabě. V této souvislosti se nejpřirozeněji jeví teorie o zdvojení ocasu jako vyjádření Přemyslovi aspirace na královskou korunu spojující dvě dědičné země: Čechy a Moravu. Své koruny se dvouocasý lev dočkal v druhé polovině 13. století. Konkrétně ji najdeme na pečeti z roku 1251, kterou Přemysl Otakar II. používal bez přerušení po dobu deseti let. Změnu přinesla až Přemyslova korunovace. Mezi tím se lev začal šířit i do znaků českých měst, která tak dávala najevo svou sounáležitost s panovnickým rodem. Zmínit můžeme prvenství Brna, které následovalo Menší Město, Jihlava či Hradec Králové.

Symbolika vyobrazená v knize Přemyslovci. Budování českého státu.

Lev podle Dalimila
Proměny znaku naší země zachycují také dávné písemné prameny. Velmi často je připomínána kronika tak řečeného Dalimila. Jména některých panovníků sice zaměnil, ale příběhy jsou dosud vyprávěny. V našem případě nahlédneme do vydání z roku 1977 s překladem Marie Krčmové a přebásněním Hany Vrbové.

Plamenná orlice z knihy Přemyslovci. Budování českého státu.

Orlici v plamenech zasadil Dalimil do příběhu Břetislava a Jitky:
… a tak pravil zeti svému
Břetislavu Udatnému:
„To ti dávám jako věno.
Bude-li ti poručeno
od císaře nějakého
do služeb jet k dvoru jeho,
můžeš cestou žďářit, žhnout,
vypalovat každý kout,
za sebou na celou míli
zářit rudou pochodní.“
Češi věnu věrni byli.
V jejich štítě od těch dní
co bojové znamení
je orlice v plameni…

Cesta lemovaná ohněm nepatří pouze do Dalimilovy kroniky, alespoň v symbolické rovině je připomínána i v pozdějších pramenech. Připomínky najdeme i v době zcela nedávné, například v Jiráskově románu Mezi proudy, kde objevíte úřad ohnivce.

Nástěnná malba z domu U kamenného zvonu v Praze (počátek 14. století)

Legendu prvního lva spojil s Vratislavem, ač patrně mělo jít o Vladislava:
…Císař Vratislavu věrnému
za udatnost nabíd odměnu,
aby si Tří králů těla vzal
nebo se sám králem českým stal.
Po poradě s pány z okolí,
korunu si kníže vyvolí.
císař s rozhodnutím nemešká,
potvrdí hned nové království,
dá černého orla, který štít
českých knížat zdobil dodneška,
jednoocasým lvem zaměnit
jenž se bíle v rudém poli skví…

Zdvojení lvího ocasu Dalimil spojil s císařem Ottou a Přemyslem Otakarem I., přestože patří až k pečeti Přemysla Otakara II.:
…Na paměť vítězství nad Sasem
českého lva, druhým ocasem
obdařil a Přemyslu co dar
na důkaz, že je mu nejbližším
druhem, Zhořelec a Budyšín
dal, což stvrdil také před sněmem
navléknutým skvostným prstenem…

Pražský groš Václava II. z knihy Přemyslovci. Budování českého státu.
Spustit audio
autor: Adriana Krobová