Lukáš Jelínek: Když v politice dojdou lidi

V souhrnných číslech se počet kandidátů v komunálních volbách oproti roku 2014 snížil o 17 tisíc a je jich nejmíň od roku 2006. Mírně se opět zvýšil věkový průměr. Nejhustěji je na kandidátkách reprezentována skupina nad 60 let, nejslaběji do 30 let.

Petr Holub: Ohlédni se v hněvu

• Upravit
• Smazat

Zřejmě nikdy nebylo tolik volebních billboardů a plakátů, jako letos před komunálními volbami.

Poněvadž komunální politika je základ, nezájem o ni varuje. S takovou pro nás může ztratit atraktivitu samotný princip zastupitelské demokracie a stačit nám budou jen shůry dosazení obecní manažeři.

Lidem na venkově nejspíš vadí přísná majetková přiznání – nechtějí si nechat vidět do kuchyně, ložnice i sejfu. Ve městech je zase postrachem kriminalizace radních a jejich rozhodování. Z analýz žalobců sice vyplývá, že se žádný extra zátah na komunální politiky nekoná, ale jednotlivé medializované případy učinily své.

Nejcitelněji úbytek kandidátů poznamenal TOP 09 a sociální demokracii, i když výrazně dolů šli i tradičně nejpočetnější komunisté. Dost zájemců o komunální angažmá kromě toho má tendenci měnit dres.

Zvednout zájem o politiku

Podle analýz datových žurnalistů serveru iROZHLAS.cz opustila téměř tisícovka zastupitelů i vládnoucí hnutí ANO. Nové duše naopak loví Piráti, kteří se však v komunálu teprve etablují, a jak se dalo na úrovni měst a obcí čekat, také Starostové a nezávislí a další formace nezávislých kandidátů. Tam často ale jde o fluktuaci zájemců o hlasy bez pevnějšího ideového ukotvení.

Alena Zemančíková: Milenci a vrazi před komunálními volbami

• Upravit
• Smazat

Každý třetí v Mladé Boleslavi je cizinec, dočetla jsem se v Právu, a to je podle mladoboleslavského primátora počet těch, kteří jsou ve městě oficiálně hlášeni. Ve skutečnosti je těch cizinců víc.

Z toho mála jedinců ochotných vykonávat politické funkce se navíc často rekrutují kandidáti na vícero křesel naráz. To však zase nevidí rádi voliči – když politici honí přespříliš zajíců. Ti, co by rádi byli zároveň starosty či hejtmany a senátory či poslanci, argumentují tím, že reprezentují nižší úrovně v Praze a přenášejí tam svou zkušenost.

Jenže od toho by tu měly být politické strany, aby koordinovaly své členy a zajistily v postavách různých politiků, že ani vládní a parlamentní osazentvo nebude přehlížet problémy měst a obcí. Nemluvě o tom, že posláním senátora skutečně není řešit potíže lokality, za níž byl zvolen. Jeho místo je v horní parlamentní komoře při posuzování a schvalování legislativy určené celé zemi.

Velmi časté též je, že ve velkých městech tatáž jména nalezneme na kandidátních listinách do velkého zastupitelstva i zastupitelstev místních částí. Opět to je vysvětlováno hájením zájmů dané čtvrti. Leč starosta konkrétní části, který je zároveň zastupitelem či radním v městském měřítku, může mít sklon přehlížet zájem celku a nadržovat těm svým – což se pozná při schvalování rozpočtu, rozhodování o skládkách, spalovnách a podobně.

Věřím, že většina těch, jimž se občas říká mnohoobročníci, nemyslí na svůj osobní prospěch. Přesto dává logiku, když v rámci boje proti kumulaci funkcí nyní skupina poslanců navrhuje, aby se zákonodárcům a členům vlády krátily odměny za posty v krajích a obcích na 40 procent. Aspoň symbolicky by se tak upozornilo na nevhodnost přetrvávajícího nešvaru.

Lukáš Jelínek|foto: Radko Kubičko

Každý jistě známe poslance nebo starostu, který sedí jen na jedné židli, a přesto maká dobrých 20 hodin denně. Těžko věřit těm, co mají funkcí jako pověstná japonská kalkulačka, že všechny zastávají plnohodnotně a žádnou nešidí.

Proti tomu lze připustit jedinou námitku: nejsou lidi. Ale je věcí stran, aby zvedly zájem o politiku a tento tristní stav změnily.