SERIÁL

Ludvík Vaculík: Český snář

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ludvík Vaculík: Český snář

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Prozaik, fejetonista a publicista Ludvík Vaculík vyvolal velkou pozornost svým projevem na 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů v červnu 1967 a zanedlouho poté textem Dva tisíce slov, který byl otištěn v červnu 1968 v Literárních listech.

Oba tyto projevy znamenaly Vaculíkův zásadní rozchod s komunistickou ideologií, kterou sdílel – se stupňujícími se výhradami – od druhé půli 40. let. V autobiograficky laděném románu Sekyra (1966) vypravěč rozvíjí vyrovnávání se s otcovými vlastními politickými iluzemi.

V 70. letech se výrazně podílel na šíření neoficiální literatury (edice Petlice, v letech 1971-1989 kolem 400 titulů), pro tuto činnost byl mnohokrát vyslýchán StB. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77.

Vaculíkovo nejvlastnější tvůrčí zacílení dovršila próza Český snář (samizdat 1981, Toronto 1983, Praha 1990), ve které autor sloučil do žánrově smíšeného tvaru deníkové záznamy, vzpomínky, fejetonisticky laděné úvahy i románové prvky. Kniha, kterou autor věnoval Jiřímu Kolářovi, bývá označována i jako román-deník.

Beletristickou výpravnost a hravost spojil s touhou po maximální pravdivosti a autenticitě osobní výpovědi. Zachytil nejen rok vlastního života, ale přinesl i obecnější obraz české společnosti z konce 70. let – viděné zevnitř disidentského prostředí, které autor zároveň legendarizuje i deheroizuje. Kniha měla v 80. letech velký ohlas, hlavně pro svou tematiku: otevřené zobrazení života disidentských kruhů.

Řada lidí Vaculíkovi vytýkala přílišnou otevřenost, hlavně vzhledem k dobové politické situaci v totalitním státě, někteří mu vytýkali shovívavost vůči sobě i egocentrismus. Knihu ale nelze zaměňovat za literaturu faktu, byť je pevně ukotvena v realitě. V edici Petlice vyšel v roce 1981 i sborník Hlasy nad rukopisem Českého snáře, pořízený ve 27 exemplářích pro autory příspěvků. Oficiálně pak v nakladatelství Torst, Praha 1991.

Patnáctidílnou četbu na pokračování z autobiografické prózy českého prozaika, publicisty a signatáře Charty 77 připravila Alena Heroutová. V režii Vladimíra Ruska čte Jan Vondráček. Četba byla natočena v roce 2016 v dramaturgii Petra Turka.

Spustit audio
autor: Petr Turek