Ludvík Krejčí - trpký osud generála
Na počátku února 1972 zemřel v orlickoústecké nemocnici muž, o jehož mimořádných činech nejspíše neměl nikdo z ostatních pacientů ani ošetřujícího personálu ponětí. Doba takovým, jako byl on, nepřála, a tak jeden z nemnoha opravdových československých válečných hrdinů strávil posledních 25 let v izolaci, bez odpovídajícího finančního zajištění, vydán napospas zvůli a ústrkům státu, který pomáhal budovat.
Život rodáka z Tuřan u Brna jako by vůbec symbolizoval všechnu tu rychlost, změny a modernizaci 20. století. Mladý Krejčí se po vystudování reálného gymnázia a vyšší školy lesnického zaměření stal lesníkem v Bosně, tehdy součásti podunajské monarchie. O tom, že jeho osudem bude armáda, rozhodla až červencová mobilizace roku 1914. Během následujících tří let okusil boje na černohorské, srbské, albánské, italské a rumunské frontě, přičemž nebezpečí se rozhodně nevyhýbal - svědčí o tom obdržení trojlístku vyznamenání za statečnost vedoucí až k získání zvláště ceněného Signum Laudis. V květnu 1917 byl však na rumunské frontě zajat a po několika týdnech se rozhodl vstoupit do čs. legií v Rusku.
Mgr. Pavel Šrámek, Ph.D. hovoří o počátcích vojenské kariéry
Svoji ruskou anabázi zahájil u 6. střeleckého pluku Hanáckého a počínal si opět velmi rozhodně. Zúčastnil se legendárních bojů u Bachmače a Omsku, kde svým příkladem a schopnostmi pomohl překonat rozpory mezi původními legionáři a zajatci rakousko - uherské armády. Nadanému důstojníkovi bylo postupně svěřeno velení skupiny praporů, pluku a nakonec divize. Krejčího vojenský talent se projevil zejména v ústupových bojích s bolševiky - svěřenou divizi se mu podařilo bez větších ztrát odvést do Vladivostoku.
Mgr. Pavel Šrámek, Ph.D. hovoří o schopnostech generála Krejčího
Co dělat po válce?
Po návratu do vlasti čekalo na plukovníka Krejčího rozhodnutí jak dál. Mladá republika potřebovala kvalitní armádu a ideální kandidáty na vedoucí místa v ní představovali právě důstojníci - legionáři mající praktické zkušenosti z bojů na Sibiři. Mladého plukovníka tak v polovině roku 1920 nacházíme na postu velitele divize, doplňuje si teoretické vzdělání a o tři roky později je povýšen na generála. Svými nadřízenými je hodnocen kladně, těší se všeobecnému respektu i důvěře a je proto vybrán ke studiu na prestižní École supérieure de guerre v Paříži.
Studium ve městě na Seinou je zároveň vstupenkou mezi několik vyvolených důstojníků i příslibem míst nejvyšších. Navrátivší se Krejčí zažívá velmi šťastné období, velí královehradecké divizi, žení se a zakládá rodinu. Podobně jako ostatní důstojníci prvorepublikové armády je ctěnou osobností, účastní se společenského a kulturního života, zaslouženě patří k elitě své doby. Ke konci roku 1932 se v nové funkci zemského vojenského velitele stěhuje do Košic, aby o necelý rok později zamířil zpět do Čech - novým bydlištěm mu odteď bude Praha a pracovištěm kancelář náčelníka Hlavního štábu.
Mgr. Pavel Šrámek, Ph.D. - generál Krejčí a jeho vyznamenání
Kariéra v armádě
Popsat v několika větách to, co se následně podařilo generálu Krejčímu v nové funkci vykonat, je nemožné. Československá armáda se pod jeho taktovkou stala moderním, sehraným souborem, který v Evropě jen ztěžka nacházel konkurenci. S nejbližšími, pečlivě vybranými spolupracovníky vylepšil její organizační strukturu, do výzbroje zavedl moderní typy zbraní, kvalitativně i kvantitativně navýšil požadavky kladené na prosté vojáky i členy důstojnického sboru. I výstavba pohraničního opevnění či motorizace armády byly spojeny s jeho jménem.
Řídící schopnosti a mimořádné lidské kvality Ludvíka Krejčího se projevily i v roce 1938, kdy se začal naplňovat jeho trpký úděl. Armáda provedla dvě bezchybné mobilizace, zaujala obrané postavení, připravena bránit demokracii, generál Krejčí stál v jejím čele. A stál v něm i ve chvíli kapitulace, dodávaje ostatním sílu a zároveň vystupujíc proti jakýmkoliv pokusům o zvrácení rozhodnutí přijmout Mnichovskou dohodu. Necelý půl rok poté byl ze své funkce odvolán a čs. armáda přestala fakticky existovat.
Mgr. Pavel Šrámek, Ph.D. - osud generála Krejčího za 2. světové války
Vše další již mělo v životě generála Ludvíka Krejčího trpkou příchuť. Za války byl po nějaký čas vězněn pro odbojovou činnost a pochopitelně sledován. Poté se na dva roky vrátil do řad nově vzniklé československé armády, ale že v jejich řadách nebylo pro muže jeho kvalit místo, je pochopitelné. Odešel tedy na penzi, ale ani tu mu nebylo dovoleno užívat dlouho. Byl degradován, ztratil nárok na penzi a stáří tak trávil jako pomocný dělník.
Mgr. Pavel Šrámek, Ph.D. - poslední část života generála Krejčího
Celý rozhovor s Mgr. Pavlem Šrámkem, Ph.D. o generálu Krejčím můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 9. 3. 2007.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
