Ludvík Krejčí - trpký osud generála

Život rodáka z Tuřan u Brna jako by vůbec symbolizoval všechnu tu rychlost, změny a modernizaci 20. století. Mladý Krejčí se po vystudování reálného gymnázia a vyšší školy lesnického zaměření stal lesníkem v Bosně, tehdy součásti podunajské monarchie. O tom, že jeho osudem bude armáda, rozhodla až červencová mobilizace roku 1914. Během následujících tří let okusil boje na černohorské, srbské, albánské, italské a rumunské frontě, přičemž nebezpečí se rozhodně nevyhýbal - svědčí o tom obdržení trojlístku vyznamenání za statečnost vedoucí až k získání zvláště ceněného Signum Laudis. V květnu 1917 byl však na rumunské frontě zajat a po několika týdnech se rozhodl vstoupit do čs. legií v Rusku.

Svoji ruskou anabázi zahájil u 6. střeleckého pluku Hanáckého a počínal si opět velmi rozhodně. Zúčastnil se legendárních bojů u Bachmače a Omsku, kde svým příkladem a schopnostmi pomohl překonat rozpory mezi původními legionáři a zajatci rakousko - uherské armády. Nadanému důstojníkovi bylo postupně svěřeno velení skupiny praporů, pluku a nakonec divize. Krejčího vojenský talent se projevil zejména v ústupových bojích s bolševiky - svěřenou divizi se mu podařilo bez větších ztrát odvést do Vladivostoku.

Krejčí s Benešem na pozorovatelně při cvičení|foto: vojenstvi.cz

Co dělat po válce?

Po návratu do vlasti čekalo na plukovníka Krejčího rozhodnutí jak dál. Mladá republika potřebovala kvalitní armádu a ideální kandidáty na vedoucí místa v ní představovali právě důstojníci - legionáři mající praktické zkušenosti z bojů na Sibiři. Mladého plukovníka tak v polovině roku 1920 nacházíme na postu velitele divize, doplňuje si teoretické vzdělání a o tři roky později je povýšen na generála. Svými nadřízenými je hodnocen kladně, těší se všeobecnému respektu i důvěře a je proto vybrán ke studiu na prestižní École supérieure de guerre v Paříži.

Studium ve městě na Seinou je zároveň vstupenkou mezi několik vyvolených důstojníků i příslibem míst nejvyšších. Navrátivší se Krejčí zažívá velmi šťastné období, velí královehradecké divizi, žení se a zakládá rodinu. Podobně jako ostatní důstojníci prvorepublikové armády je ctěnou osobností, účastní se společenského a kulturního života, zaslouženě patří k elitě své doby. Ke konci roku 1932 se v nové funkci zemského vojenského velitele stěhuje do Košic, aby o necelý rok později zamířil zpět do Čech - novým bydlištěm mu odteď bude Praha a pracovištěm kancelář náčelníka Hlavního štábu.

Generál Krejčí s manželkou a dcerami|foto: vojenstvi.cz

Kariéra v armádě

Popsat v několika větách to, co se následně podařilo generálu Krejčímu v nové funkci vykonat, je nemožné. Československá armáda se pod jeho taktovkou stala moderním, sehraným souborem, který v Evropě jen ztěžka nacházel konkurenci. S nejbližšími, pečlivě vybranými spolupracovníky vylepšil její organizační strukturu, do výzbroje zavedl moderní typy zbraní, kvalitativně i kvantitativně navýšil požadavky kladené na prosté vojáky i členy důstojnického sboru. I výstavba pohraničního opevnění či motorizace armády byly spojeny s jeho jménem.

Řídící schopnosti a mimořádné lidské kvality Ludvíka Krejčího se projevily i v roce 1938, kdy se začal naplňovat jeho trpký úděl. Armáda provedla dvě bezchybné mobilizace, zaujala obrané postavení, připravena bránit demokracii, generál Krejčí stál v jejím čele. A stál v něm i ve chvíli kapitulace, dodávaje ostatním sílu a zároveň vystupujíc proti jakýmkoliv pokusům o zvrácení rozhodnutí přijmout Mnichovskou dohodu. Necelý půl rok poté byl ze své funkce odvolán a čs. armáda přestala fakticky existovat.

Velení|foto: vojsko.net

Vše další již mělo v životě generála Ludvíka Krejčího trpkou příchuť. Za války byl po nějaký čas vězněn pro odbojovou činnost a pochopitelně sledován. Poté se na dva roky vrátil do řad nově vzniklé československé armády, ale že v jejich řadách nebylo pro muže jeho kvalit místo, je pochopitelné. Odešel tedy na penzi, ale ani tu mu nebylo dovoleno užívat dlouho. Byl degradován, ztratil nárok na penzi a stáří tak trávil jako pomocný dělník.

Celý rozhovor s Mgr. Pavlem Šrámkem, Ph.D. o generálu Krejčím můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 9. 3. 2007.