Ještě na letišti v Praze dával premiér Andrej Babiš k dobru, že po evropských volbách se váha mocenského rozložení přesune k Evropské radě.
A z Evropské komise se stane její obslužný aparát a z Evropského parlamentu, což – pro spravedlnost dodejme – Babiš ještě neříká, nedůležitý diskusní klub.
Po volbách do Evropského parlamentu se naplno rozjela jednání o obsazení klíčových postů v institucích Evropské unie. Kdo bude předsedou či předsedkyní Evropské komise stále není jasné.
Jenže už první povolební summit Evropské rady, svolaný hned po eurovolbách, aby se tím novému europarlamentu vypálil rybník, ukázal, že Evropská rada je v současném složení ještě méně schopna dohody, než Evropský parlament.
Ten je sice kvůli ústupu dosud dominantních lidovců a socialistů a nástupu liberálů a Zelených i částečnému úspěchu populistů složitější než dříve. Ale k dohodě na obsazení zásadního evropského postu po Jeanu-Claudu Junckerovi se za úterní dopoledne přiblížil víc, než za úterní večer evropští premiéři a prezidenti.
Pokud jde o náš Visegrád, tak tam to už pořádně zaskřípalo. A to když Andrej Babiš na letišti zavetoval slovenského místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče jako společného kandidáta V4 na nejvyšší unijní výkonný post. Není úplně jasné, proč to Babiš udělal, respektive, co udělal Šefčovič jemu, že do jeho možné nominace za celý Visegrád takříkajíc „hodil vidle“.
Samotný průběh úterního nočního summitu ukázal především to, že najít dohodu na úrovni unijních států, kde se vedle šéfa Evropské komise řeší v jednom balíku další posty, jako je nový šéf, či šéfka unijní diplomacie, předseda Evropského parlamentu a pak i evropský prezident, tedy předseda Evropské rady, bude tentokrát možná ještě obtížnější, než dříve.
Prezident Zeman pronesl při návštěvě Maďarska řadu kuriózních výroků.
K debatě o jménech se Evropská rada během úterní večeře ani nedostala, nedohoda panuje totiž i o způsobu, jak by se přinejmenším v otázce šéfa Evropské komise mělo rozhodovat.
Většina premiérů a prezidentů uvažuje přitom zcela opačným směrem, než o jakém mluví Babiš. A chce, aby klíčové slovo měl v otázce nového šéfa Evropské komise opět Evropský parlament, kde by se mělo vybírat z celoevropských lídrů. Jak Babiš přiznal, pro tento způsob se v noci na středu vyslovila většina přítomných hlav států a vlád.
Společný kandidát Visegrádu na jednu z klíčových unijních funkcí je také spíš fikcí, než realitou. I proto, že hlavní vládnoucí strany jsou každá v jiné frakci a kromě vetovaného Šefčoviče žádné větší eso V4 do mocenského pokeru nemá.
A pokud se Babiš, nebo část V4 chystá jen někoho zavetovat, tak je třeba českému premiérovi připomenout, že o šéfovi Evropské komise se v Evropské radě i Evropském parlamentu rozhoduje většinovým hlasováním. Tedy hlasováním, v němž je síla samotného Babiše nula nula nic.
Autor je redaktorem Deníku
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
