Luboš Palata: Na Slovensku by měli pracovat nejdříve Romové a až pak cizinci

Vzpomněl jsem si na toto přiznání selhávání Slovenska na počátku tohoto týdne, když jsem si přečetl zprávu, že i Slovensko se chystá masově nabírat pracovní sílu v zahraničí.

Hloupí a líní Romové? Nesmysl. Nový mezinárodní výzkum vyvrací mýty o Romech

Podmínky Romů v Česku se za posledních deset let zlepšily. Propast mezi situací příslušníků menšiny a ostatních obyvatel je ale stále veliká. Vyplynulo to ze zprávy o Indexu romské inkluze za rok 2015. Sestavil ho tým skončeného mezinárodního projektu Dekáda, který hodnotil situaci Romů v 11 zemích. Daří se čím dál více vyvracet oblíbené stereotypy, že Romové nechtějí pracovat, jak se obvykle dočtete v každé internetové diskusi. Ve výzkumu Akademie věd uvedlo 85 % Čechů, že Romové jsou podle nich líní. Ukázalo se, že v roce 2014 bylo mezi Romy 27 % nezaměstnaných (v roce 2004 to bylo 46 %). Méně je také dlouhodobě nezaměstnaných. Před deseti lety jich bylo 24 %, zatímco v loňském roce už jen 12 %. Podle indexu zaměstnanost Romů za posledních deset let vzrostla z 29 na 38 %. Je ale stále výrazně nižší než u ostatních obyvatel, zaměstnání má sedm z deseti. Průzkum ukazuje, že Romové mnohem častěji pracují načerno. Situace Romů se pozvolna zlepšuje také v oblasti vzdělání. U základního a středního vzdělání nárůst není až tak markantní (oproti situaci před 10 lety činí přírůstek jen tři procentní body, respektive jeden procentní bod), ale u vysokoškolského došlo k výraznému zlepšení. Vysokoškolské vzdělání mělo v předminulém roce 14 % českých Romů, což je jen o pět procentních bodů méně než u celé české populace. Razantně ubylo také negramotných. Jestliže v roce 2004 bylo přes polovinu Romů negramotných, v roce 2014 bylo negramotných už jen 3 %. Bohužel situace Romů v některých oblastech zůstává znepokojivá. Více než 60 % je v ohrožení chudobou a stejný počet se pravidelně setkává s diskriminací.

Ve slovenských firmách totiž lidé chybí tak, že někteří zahraniční investoři uvažují o odchodu ze země, nebo si rozmýšlí, zda postavit fabriku ve státě, kde stejně lidi na práci neseženou. Přitom statisticky vzato je pracovní síly na Slovensku habaděj, protože současná nezaměstnanost pět a půl procenta práceschopného obyvatelstva to je i ve slovenských poměrech nějakých 100 - 200 tisíc lidí.

Drtivou většinu z nich tvoří slovenští Romové, nezaměstnanost mezi etnickými Slováky či slovenskými Maďary je naprosto minimální. Samozřejmě, argument, že je krátkodobě snadnější dovézt pracovní sílu z Ukrajiny, Vietnamu, nebo Srbska, do jisté míry platí.

V podmínkách třetího světa

Ale právě současný stav by mělo Slovensko využít jako výzvu k celonárodnímu plánu zlepšení sociální a vzdělanostní situace tamní několika set tisícové romské menšiny tak, aby i ona z hospodářského zázraku Slovenska něco měla a zapojila se do něj.

Všechny moje děti vtrhly do slovenských kin. V dokumentu vyprávějí Romové své příběhy

Slovenská kina v uplynulých týdnech ovládl časosběrný dokument Všechny moje děti. Jen za 10 únorových dní ho vidělo přes 25 tisíc lidí.

Při rozsahu problému, který je nejen podle mého osobního názoru, ale i podle mnoha odborníků nejvážnější výzvou samotné existence Slovenska jako moderního evropského státu, je s podivem, jak málo se mu Slovensko věnuje. Jak málo prostředků na aktivizaci romské menšiny vynakládá, jak pomalu postupují všechny snahy dotáhnout civilizaci 21. století i do romských osad připomínajících století osmnácté.

Místo plánů na dovoz pracovní síly ze stále vzdálenější ciziny, protože o Ukrajince a Srby je sháňka i všude v okolí Slovenska, by měla Bratislava rozjet spolu s firmami masivní sociální a vzdělávací program vlastní romské menšiny. A dát ji pomocí motivačních příspěvků šanci skokově zlepšit svoji dnešní zoufalou sociální situaci.

Luboš Palata|foto: Radko Kubičko

Ano, je to náročnější, složitější a asi i delší cesta, než najmout tisíce lidí v zahraničí. Letos se počítá, že na každé druhé nové pracovní místo na Slovensku zamíří cizinec. Romové jsou také do jisté míry cizinci uvnitř slovenské majority. Cizinci, jejichž Ficovou logikou „integrace“ se nedaří. A nedaří ne roky, ale dlouhá desetiletí.

Pokud chce být Slovensko, a neplatí to jen pro něj, ale i Maďarsko či Česko, vyspělou zemí, nemůže si dovolit přihlížet, jak na jeho území žijí lidé z romské menšiny v podmínkách třetího světa.

Autor je redaktorem MF DNES