Londýn možná dostane nejdelší podzemní tunel na světě

Starosta metropole nad Temží Boris Johnson představil originální řešení přetížené dopravní sítě.

Londýn chce nechat podkopat z východu na západ a ze severu na jih dvěma inženýrsky velmi komplikovanými tunely. Ten první by byl dlouhý téměř pětadvacet kilometrů, druhý osmnáct. Z povrchu by tak zmizely miliony aut, dodávek a náklaďáků.

Zatím nejdelší na světě je Laerdalský tunel v Norsku, asi 220 kilometrů západně od metropole Oslo, který by byl v případě uskutečnění Johnsonova projektu o tři sta metrů kratší.

Starosta Londýna také hodlá omezit vstup dodávek se zbožím v dopravních špičkách, což by citelně zasáhlo donáškovou službu a online objednávky svačin či obědů. Místo toho by chtěl mít Johnson odběrní místa pro polední pokrmy na stanicích metra a vlakových nádražích.

Podle dopravních expertů v průběhu příštích 14 let vzroste počet obyvatel Londýna z 8,6 na deset milionů obyvatel, což povede k nárůstu dopravy o 60 procent.

Čtěte také

Johnson sice končí coby starosta Londýna už v květnu, vizionářsky však doufá, že by někdy ve 30. letech tohoto století mohly tunely fungovat. Dopravní zátěž by prý podle propočtů klesla o dvacet procent. Každý tunel by přišel asi na 15 miliard liber, přičemž finance by měla metropole získat z mýtného.

Johnsonův nástupce, jímž se nejspíš stane Sadiq Khan nebo Zac Goldsmith, sice může plán smést ze stolu, jenomže i na něj bude velký tlak, aby dopravu zlepšil.

Oxford Street

„Vadí mi zejména to, že se nám prohání v ulicích metropole příliš mnoho těžkých náklaďáků, které jsou po vykládce zboží úplně prázdné,“ řekl Johnson Timesům.

Internetový prodej podle něj vedl k 45procentnímu nárůstu počtu dodávek. Nové aplikace pak přivedly do ulic kolosální množství taxíků, takže rozvoz stylem „od dveří ke dveřím“ město neúnosně zatěžuje.

Londýnská doprava je podle Timesů mohutná – tamní metro je nejstarší podzemní dráhou na světě a jednou z nejrušnějších. Předpokládá se, že denně použijí metro téměř tři miliony lidí.

Čtěte také

Problém povrchové dopravy tkví v tom, že většina londýnských ulic byla vytyčena předtím, než byly vynalezeny automobily. Pokusy o nápravu se datují už do 40. let 18. století, ale i přes investice do hromadné dopravy jde zatím o marné úsilí.

V únoru 2003 začali vybírat poplatek za vjezd soukromých aut do vymezené oblasti centrálního Londýna – momentálně stojí osm liber, tedy v přepočtu 280 korun.

autor: rma
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.