Listopadové volby do Kongresu Spojených států jsou neformálním referendem o Donaldu Trumpovi
Američany už za pár dní čekají volby do Kongresu. Svá křesla obhajují všichni členové Sněmovny reprezentantů a třetina senátorů. Nejde o volby prezidentské, přesto to bude jistý druh referenda o spokojenosti s prací současného prezidenta Trumpa.
Lucie Priknerová: Jaká témata budou tahákem kongresových voleb v USA?

Na začátku listopadu se budou konat volby do amerického Kongresu - do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu.
Už od 70. let chodí k těmto volbám kolem 40 % oprávněných voličů. Letos se očekává větší účast, navíc, když se skoro polovina zaměstnavatelů chystá dát 6. listopadu svým pracovníkům volno.
Přijde Trump o většinu?
Většinu křesel obhajují demokrati, a často ve státech, kde jsou Trumpovi republikáni tradičně silní. Ale úspěchem bude podle stratéga demokratické strany Marka Mellmana i většina ve Sněmovně, kde se hraje o všech 435 křesel. Mít ve Sněmovně většinu má prý velkou váhu. Prezident bez ní nemůže prosadit žádný zákon, takže je to důležitý nástroj pro vetování, které bylo až dosud u mnoha Trumpových rozhodnutí nemožné.
Republikánský stratég John Feehery zase tvrdí, že se pomalu smiřují se skutečností, že by mohli o svou většinu ve Sněmovně reprezentantů brzy přijít. Rozhodně se ale předem nevzdávají. Momentálně se nejvíc snaží, aby spokojení Trumpovi voliči z roku 2016 přišli hlasovat znovu. Zároveň prý věří, že nedávné složité schvalování konzervativce Bretta Kavanaugha do Nejvyššího soudu, nebo neustále živé imigrační téma, mohou voliče k hlasování donutit.
Zopakuje Trump Obamův triumf?
I Barack Obama přišel v půlce prvního volebního období o výhodu většiny strany ve Sněmovně. Tehdy mu zůstala jen ta senátní. Přesto pak dokázal prezidentskou funkci obhájit.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.