Lída Rakušanová: Kyperská krize se týká každého z nás

Jak konstatují HN, je Česko tím pádem ve vyhledávání daňových rájů českými firmami na třetím místě za Holandskem a USA. Kypr je pro ně přitažlivý proto, že tam podniky platí pouze desetiprocentní korporátní daň, zatímco v ČR by platily 19 procent, tedy skoro dvakrát tolik. Dodejme, že v EU má stejně nízkou daň z příjmů právnických osob jako Kypr už jenom Bulharsko.

Přesto není škodolibá radost, že se zdejším přesídlencům do kyperského daňového ráje teď jejich manévr nevyplatí, příliš na místě. A to nejen kvůli skutečnosti, že ti nejmazanější z nich už svoje peníze dávno přemístili do bezpečnějších přístavů. Podle HN, které citují mluvčího Investiční skupiny Penta, převedla tato společnost například už loni v létě část svých aktiv z Kypru na normanský ostrov Jersey - a to - jak zní oficiální vysvětlení - kvůli „přechodu na jiné účetní standardy“. Podobně stáhli údajně peníze z kyperských bank i další čeští podnikatelé jako je Karel Komárek, Radovan Vítek nebo Zdeněk Bakala. A není důvod se domnívat, že by na podobnou myšlenku tváří v tvář už řadu měsíců hrozícímu kyperskému krachu nepřišli například i ruští oligarchové.

U kolébky plánu Bruselu zatížit vklady v kyperských bankách zvláštním odvodem sice stál dobrý úmysl nepumpovat peníze evropských daňových poplatníků do záchrany černých bankovních kont. Způsob, jakým se to mělo původně provést, je ale cestou do pekel, protože tuneluje dosavadní evropskou záruku zajištění bankovních vkladů do jednoho sta tisíce eur. Že nakonec ministři financí eurozóny přenechali Kypru, jak vysoké bankovní vklady zdaní, aby z nich získal potřebných 5,8 miliardy eur, už na věci moc nemění. Důvěra zákazníků v bankovní instituce prodělala každopádně otřes. Signál, vyslaný z Bruselu, totiž ve skutečnosti znamená, že na dluhy státu mohou lidé doplatit, když na to přijde, i konfiskací části svých soukromých úspor. A to nejen na Kypru.