Lída Rakušanová: Dvojí tvář Tálibánu
Zatímco vítězné tažení afghánského Tálibánu slaví islamističtí teroristé po celém světě, utěšuje se Západ tálibánskými sliby amnestovat spolupracovníky minulé afghánské vlády a dovolit ženám účast na veřejném životě. Na důkaz směla televizní moderátorka dokonce vést na obrazovce s jedním z teroristů rozhovor. Jinými slovy, nikomu se prý nic nestane a Afghánci vlastně nemají proč utíkat ze země.
Zač stojí takové sliby, převedl Tálibán před pár týdny v severoafghánském Dawlat Abadu, kde mu padl do léčky elitní oddíl afghánské armády. A když se jeho vojáci na výzvu Tálibánců vzdali, protože jim došly náboje, byli do jednoho postříleni.
Čtěte také
Také afghánské ženy se právem obávají, že v nejlepším případě dovolí staronový režim dívkám sice chodit do školy, ale budou se tam tak maximálně učit nazpaměť výroky proroka Mohameda.
Když tálibánští teroristé slibují ve svých propagandistických videích, že ženy budou mít svá práva, neopomenou totiž dodat, že to budou všechna práva, která jim dává islám. A ten prorokovi bojovníci vykládají, jak známo, ve stylu sedmého století po Kristu, kdy byl Mohamedovými následníky nastolen systém náboženského práva šaríja, tehdy v muslimském světě možná i pokrokový, ale s odstupem čtrnácti století patriarchální v té nejkrutější podobě.
Zrada hodnot
Má tedy logiku, že například velvyslanectví Spojených států vyhlásilo už před několika měsíci kontingent dvou tisíců zvláštních víz pro afghánské ženy, které se angažují pro občanskou společnost a byly by tudíž ohroženy v případě, že by tam byl nastolen režim Tálibánu.
Ten se ovšem v posledních týdnech blíží v Afghánistánu tempem, jaké nikdo nečekal. Otázka teď je, kolik takových ohrožených afghánských žen se Američanům vůbec podaří dopravit do bezpečí.
Čtěte také
Nanejvýš pravděpodobné nicméně je, že současným slibům Tálibánu ochotně uvěří část západní veřejnosti nejen v České republice. A jelikož jde současně o voliče, podřídí se tomu i mnozí politici. Zvlášť před volbami.
Rozšířenou mantrou je každopádně už teď, že Západ musí udělat všechno pro to, aby afghánští uprchlíci zůstali v zemích, které s Afghánistánem sousedí. To „všechno“ očividně znamená zaplatit jim snesitelnější život v tamních uprchlických táborech. Nakolik by se k nim v tak korupčním prostředí, jaké v těchto zemích panuje, tyto peníze vůbec dostaly, je ovšem otázka. Nehledě na to, že sousední státy své hranice s Afghánistánem spíš opevňují, než aby je uprchlíkům otevřely.
Na obzoru je v každém případě další uprchlická vlna, a to nikoli ekonomických migrantů nebo civilistů hledajících dočasnou ochranu před válkou. Tentokrát prchají z Afghánistánu především lidé, na něž má tamní teroristický režim spadeno kvůli jejich konkrétním činům a postojům, považovaných v demokracii za naprosto legitimní.
Podle Ženevské úmluvy o uprchlících, k níž se přihlásila i Česká republika, mají takoví lidé právo na azyl. A pokud ho u nás nedostanou, protože se zdejší politici budou odvolávat na sliby tálibánských teroristů, bude to nejen ostuda. Bude to zrada hodnot, za které v posledních dvaceti letech položili v Afghánistánu své životy i čeští vojáci.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
