Libor Dvořák: Z projektu Suchoj Superjet 100 se stává politikum

7. květen 2019

Nedělní tragédie na moskevském letišti Šeremeťjevo, kde v neděli v podvečer zahynulo 41 ze 78 lidí na palubě nouzově přistávajícího dopravního letounu Suchoj Superjet 100, zatím přináší stále větší počet otazníků.

Není divu – Superjet 100 je asi nejproblematičtější stroj, létající po ruském nebi, což přiznávají i letecké společnosti, které ho provozují.

Nehoda dopravního letounu Suchoj Superjet 100 v Moskvě

Strašlivá letecká nehoda v Moskvě vzbudila obrovskou pozornost jak odborné, tak laické veřejnosti a její příčiny a následky budou zřejmě sledovány už proto, že jde o první ruský dopravní letoun, vyráběný v postsovětské epoše.

Mimochodem v prostředí bez konkurence, protože firma Suchoj se k úkolu navrhnout a vyrábět podobné letadlo zřejmě dostala na základě politického rozhodnutí. O případných nových tupolevech či iljušinech jaksi neslyšíme. 

Co dál budí zvýšenou pozornost? Zaprvé je jako základní příčina nehody označován zásah bleskem, což potvrzuje jak posádka, tak i někteří přeživší cestující. Jenže: veškeré moderní letouny včetně Superjetu 100 jsou koncipovány tak, že by jim ani několikanásobný elektrický výboj ve vzduchu neměl nijak ublížit a už vůbec by neměl vyřadit veškerou avioniku, což se tentokrát zřejmě stalo.

Je třeba změnit celý systém

A za druhé, což je možná ještě podivnější – ruský ministr dopravy Jevgenij Ditrich prohlásil, že provoz dalších letounů tohoto typu nebude zastaven, protože k něčemu takového není důvod. Věru zvláštní rozhodnutí, když běžná světová praxe v podobných případech je přesně opačná.

Ruské letadlo Suchoj Superjet-100 po požáru

Faktem je, že vyjma katastrofy při předváděcím letu Superjetu 100 v Indonésii roku 2012, která ovšem byla připsána lidskému faktoru, je nejnovější nehoda vůbec první za 8 let běžného povozu. Co tedy vzbuzuje takový rozruch kolem tohoto letounu?

Shrňme alespoň základní důvody. Suchoj Superjet 100 má od samého počátku potíže s motory, které přiznává i sám výrobce. Znamená to, že plno těchto letounů spíš stojí na zemi, než létá, a potýká se i s další nectností, což jsou příliš pomalé dodávky náhradních dílů.

Ruský národní letecký dopravce Aeroflot, který má asi 50 těchto strojů (protože je patrně musí kupovat takříkajíc na befel) bez rozpaků uvádí, že je to jeho nejporuchovější letadlo, které figuruje ve 40 procentech mimořádných událostí.

Studio 68. Rusista a redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák

Firma Suchoj doufala, že do roku 2024 vyrobí těchto strojů 800 a z toho 500 jich prodá do zahraničí. Dnes má za sebou necelé dvě stovky výrobků a prakticky žádné zákazníky v zahraničí.

Z kauzy Suchoj se tak stává politikum, které dokládá i tento citát ze sociálních sítí: „Proč se přehrabovat ve spoustě parciálních problémů, které vedly k této strašné tragédii, když to podstatné je už dávno známo: Je třeba změnit celý systém.“   

Spustit audio