Libor Dvořák: Vlastizrada nebo poplašná zpráva?
Zavolala na ukrajinské velvyslanectví a jeho pracovníkům sdělila, co vyslechla v tzv. maršrutce neboli trasovém taxíku – mikrobusu, který jezdí po pevné trase a vy si ho tam můžete v podstatě kdekoli chytit. Davydovová zaslechla v tomto mikrobusu část telefonátu, z něhož vyplývalo, že ze Smolenské oblasti, kde žije, by měly být na sousední Ukrajinu tajně vypraveny ruské vojenské jednotky.
Jak vyplývá z toho, co doposud víme, paní Světlana není nijak významně politicky angažovaná a na ukrajinskou ambasádu v Moskvě zavolala jen proto, že jako matka vychovávající tolik dětí si prostě nepřeje válku. A tečka. Za tečkou konstatujme, že Davydovové v tuto chvíli hrozí 12-20 let nepodmíněně.
K události samotné došlo loni v dubnu, ale Světlana Davydovová byla zatčena až 21. ledna letošního roku. Vraťme se ale ke zmíněnému oficiálnímu dotazu Rady pro lidská práva při prezidentovi RF. Její předseda Michail Fedotov žádá ruského generálního prokurátora Jurije Čajku, aby prověřil skutkovou podstatu tohoto podivného údajně trestného činu.
V připojené argumentaci se říká: „V Radě vznikly pochyby o opodstatněnosti právní kvalifikace počínání Světlany Davydovové, protože její informace o možných přesunech ruských vojsk na území sousedního státu vycházely jen z náhodně vyslechnutého telefonátu a nebyly jí svěřeny z titulu jejích pracovních či služebních povinností.“
Pan Fedotov mimoto vyslovil i pochybnost o tom, zda vazba je v případě mnohodětné matky opatření opravdu nutné a adekvátní.
Krátce předtím se k případu vyjádřil i opravdově opoziční exposlanec Gennadij Gudkov, který se také obrátil na generálního prokurátora Čajku.
Ve svém rozkladu pana Čajku upozornil, že vycházíme-li z oficiální pozice ruského ministerstva obrany, které přítomnost ruských vojsk na ukrajinském území popírá, bylo sdělení Davydovové lživé a nemůže tedy být kvalifikováno jako vyzrazení státního tajemství.
Za propuštění Světlany Davydovové už se zasazuje nejméně 28 tisíc lidí. Zda budou jejich hlasy vyslechnuty, je ovšem otázka. Ruská státní politika se ocitla pod velkým tlakem, na který většinou reaguje dosti bizarně – stačí připomenout nápad Státní dumy, že by sjednocení Německa mohlo být považováno za anexi NDR západním Německem. V duchu této logiky by se paní Světlaně mohlo stát doslova cokoli.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
