Libor Dvořák: V ruském Severodvinsku hořela ponorka Orel

Bezprostředním důvodem požáru byly totiž svářečské práce, které za dlouhá léta existence zdejších loděnic a opravárenských kapacit způsobily nejméně šest srovnatelných nehod.

K zatopení suchého doku se vedení závodu Zvjozdočka rozhodlo poté, co klasickým způsobem hasiči tepelnou izolační vrstvu mezi vnitřním a vnějším pláštěm uhasit nedokázali.

Dodejme ještě, že izolace původně hořela asi na 40 čtv. m, že při nehodě nikdo nezahynul a také že ponorka má zastavený jaderný reaktor a z paluby odstraněnou veškerou výzbroj – tedy čtyřiadvacet balistických střel a čtyřiadvacet torpéd.

Nehoda, již nelze řadit mezi běžné, inspiruje k řadě zamyšlení.

Čtěte také

Zaprvé nás musí napadnout, že Rusko, jakkoli v mnoha oborech za světem technologicky zaostává, má i takové segmenty především vojenského průmyslu, jimiž se může pochlubit.

Sem patří kosmické technologie, vojenské letouny a v neposlední řadě taky ponorkové loďstvo, které v sovětské epoše bývalo nejsilnější na světě a mělo 228 podmořských plavidel všech kategorií. To bylo víc, než měly všechny ostatní státy světa dohromady.

Za druhé nás musí napadnout, že Rusové sice umějí špičkové technologické celky vyrobit, ale problém pak mají s jejich kvalifikovaným provozem a údržbou.

Kursk|foto: Federation of American Scientists

Mimochodem, zmíněná ponorka patří do třídy Antej, kam patřil i nešťastný Kursk, který ztroskotal v srpnu 2000 v hloubce sotva sto metrů a na němž zahynulo všech 118 členů posádky.

Důvod tragické havárie byl přitom banální – výbuch torpéda přímo ve startovací šachtě. Také tenkrát – i přes nejrůznější fantastické bajky, včetně těch o zlých Američanech – šlo o hrubé porušení provozní kázně.

A ještě zamyšlení třetí: Ponorka Orel byla do provozu uvedena v únoru 1993. Vznikala tedy ještě za sovětské peníze a přišla do doby, kdy Rusko po celé desetiletí – i ve vojenské sféře – peníze nemělo naopak vůbec na nic.

Dnes je i přes krizi a mezinárodní hospodářské sankce situace zcela jiná: Rusko horečně zbrojí a jak konstatuje bývalý poradce prezidenta Putina Illarionov, v posledních měsících výdaje na tento účel vzrostly ve srovnání s minulým rokem na dvojnásobek.

Illarionov z toho vysuzuje, že RF se připravuje k tažením podstatně rozsáhlejším, než je to východoukrajinské. I takové může být upozornění, jež přinesla aktuální nehoda modernizované ponorky.