Libor Dvořák: Rozhořčení v Tbilisi

Gruzie dál považuje Abcházii za „nedělitelnou číst svého území a tento ruský krok hodnotí jako přenesení rusko-gruzínské státní hranice do hloubi Gruzie a hrubé porušení mezinárodních zvyklostí a úmluv ze strany Ruska“.

Mimochodem – v tomto pásmu se ocitlo osm abchazských vesnic. Na jedenáctikilometrovém úseku silnice mezi Psou a Inguri vzniklo ještě před oficiálně platným ruským územím kontrolní stanoviště, na němž budou pracovníci ruské a abchazské policie, migrační služby i státní bezpečnosti sloužit v nepřetržitém 24hodinovém režimu. Trvalé policejní hlídkování se na dobu olympiády zavádí i ve zmíněných osmi obcích.

Zatímco svět včetně okolních postsovětských států si téhle okolnosti příliš nevšímá, ve Tbilisi se tato tichá a dočasná, ale přece jen málem anexe 11km příhraničního pásma za rusko-abchazskou hranicí pro leckoho změnila ve vítaný nástroj politického boje: Gruzínská opozice pohotově prohlásila, že jde o výsledek „politiky současné gruzínské státní moci, objektivně škodící gruzínským národním zájmům“.

Jednotné národní hnutí, strana bývalého prezidenta Saakašviliho, k tomu prohlašuje, že gruzínské úřady „neaktualizují problém okupace Gruzie“ na mezinárodní politické scéně. Podle názoru opozice výsledkem této politiky je, že západní země opravdu hovoří o okupaci Gruzie stále méně a že tento problém například vůbec nefiguruje mezi argumenty, proč někteří světoví politici olympiádu v Soči bojkotují.

Současná nejvyšší politická moc v Gruzii, ztělesňovaná předsedou strany Gruzínský sen, miliardářem Bidzinou Ivanišvilim, slibovala zlepšení vztahů s Ruskem, ale faktická ruská okupace 20 % gruzínského území v podobě poskytnutí tzv. nezávislosti právě Abcházii a Jižní Osetii je i pro ni záležitost nepřekročitelná. Odpověď šéfa ruské diplomacie Lavrova byla skoro okamžitá: Pokud Tbilisi „nechápe nové politické reálie, jež v regionu vznikly, slibované rusko-gruzínské sblížení se nedostaví“. A je to.

Ať tak či onak, je dobře, že se díky olympiádě v Soči znovu připomněla rusko-gruzínská válka ze srpna 2008 a koneckonců i způsob, jakým si Rusko, a to historicky, na Kavkazu počíná.