Leona Šmelcová: Comandante z Nikaragui zahájil před volbami hon na opozici

Mnohé se od té doby změnilo. Nyní 75letý Ortega ale pořád stojí v čele šestimilionového státu a v úřadu chce zůstat i nadále. Dokazují to poslední kroky autoritářského režimu v zemi, kde místní zamíří v listopadu k prezidentským volbám. K hlasování, které Ortega hodlá ovládnout počtvrté v řadě.

Čtěte také

Nikaragua se proměňuje ve druhou Venezuelu. Ortega se za každou cenu chce udržet u moci

I proto v Nikaragui začal v minulých týdnech nebývalý hon na opozici. Policie zadržela během června nejméně dvacet protivládních představitelů, z toho dokonce pět prezidentských kandidátů.

Je mezi nimi i brigádní generál ve výslužbě Hugo Torres, který v 70. letech pomáhal mladému levicovému revolucionáři Ortegovi svrhnout tyranský režim rodiny Somozů, pravicovou diktaturu, která v zemi vládla bezmála třicet let. Sandinisté režim zdolali v roce 1979 a o pět let později byl Ortega poprvé zvolen prezidentem. To už Managua nabrala kurz ostře doleva a stala se jedním z ožehavých míst studené války mezi Moskvou a Washingtonem.

Svrhl diktátora, aby se jím sám stal

V zemi se rozhořela občanská válka mezi vládními vojáky, podporovanými Sověty, a takzvanými Contras, pravicovými jednotkami, kterým s vyzbrojováním pomáhali Američané. Než boje zkraje 90. let skončily, vyžádaly si desítky tisíc životů. Následující demokratické volby v Nikaragui vyhrála Violeta Chamorro, vůbec první latinskoamerická prezidentka. Mimochodem její dcera Cristina Chamorro se držela na špici aktuálních předvolebních sondáží. A i ona skončila v rukou policie.

Nikaragujský prezident Daniel Ortega (vlevo) a Miloš Jakeš (s pionýrským šátkem)|foto: ČTK, Zuzana Humpálová, Český rozhlas

Ortegovi, a hlavně jeho ženě Rosárii Murillo, která je mnohými považována za skutečného vládce země, se v čele Nikaragui zalíbilo, a tak pozměnili svou prezentaci, svlékli uniformy a oblékli plátěné haleny, k levicové rétorice přidali odkazy k Ježíši a křesťanství a v roce 2006 Ortega znovu zvítězil ve volbách. Od té doby už otěže vládnutí nepustil, titul třikrát obhájil, z Murillo udělal viceprezidentku a podobně jako kdysi Somozovi v zemi utahuje šrouby a zneužívá moc k obohacování své rozvětvené rodiny.

Ortega se na veřejnosti příliš neobjevuje, nemá to zapotřebí. Červnové zatýkání ale ve světě vyvolalo takovou nevoli, že přece jen vystoupil v televizi. Prostor měl – osm z devíti kanálů ovládá jeho rodina. V projevu varoval, že každý, kdo se pokusí o převrat, skončí za mřížemi. Prezidentova podpora slábne a Ortega, kterému v prvních letech – celkem paradoxně – pomáhaly úzké vazby na podnikatele, tuší, že má vítězství nahnuté.

Leona Šmelcová|foto:Petr Šmelc

V zemi je dlouhodobě napjatá situace. V roce 2018 Nikaragua zažila mohutné protivládní protesty, podobné těm, jaké se až o rok později rozdmýchaly v Chile, Peru a dalších zemích. Drastické potlačování demonstrací si vyžádalo několik set mrtvých, emigrovaly desítky tisíc lidí a tisíce dalších přišly o práci. Ortegovi hrozí další sankce v případě manipulace nadcházejících voleb. „Nikaragua už zažila horší časy,“ vzkázal v projevu svým kritikům. Zřejmě mu v tomto můžeme věřit. Životní příběh muže, který svrhl diktátora, aby se jím sám stal, ukazuje, že se nezastaví před ničím.

Autorka je publicistka