Lehký a rychlý indický subkontinent
Pevninská deska s indickým subkontinentem je podle článku v Nature rychlostním rekordmanem.
Její příběh začal před 130 miliony let, kdy se ze superkontinentu Gondwany, který ležel blízko jižního pólu, začaly oddělovat jednotlivé kontinenty. Ať už bylo příčinou rozpadu Gondwany cokoli, jednotlivé desky se pohybovaly různou rychlostí do různých směrů. Antarktida zůstala více méně na svém místě, zatímco Afrika a Austrálie doputovaly o kousek dál.
Indický subkontinent se pohyboval severně rychlostí 20 centimetrů za rok. Podle německého geologa Rainera Kinda jde o nejvyšší rychlost, jaké kdy nějaký kontinent dosáhl. Před 50 miliony let deska s indickým subkontinentem narazila do eurasijské pevninské desky. Síla kolize vyzdvihla do výše dnešní Himálaje a Tibetskou plošinu. Geologové dlouho spekulovali, kde indický subkontinent nabral rychlost potřebnou k vytvoření nejvyššího světového pohoří.
Tým odborníků včetně Rainera Kinda, který studoval seizmická data ze stanic rozmístěných na kontinentech i v Pacifickém oceánu, nyní ukázal, že indická pevninská deska je asi o polovinu tenčí než u ostatních kontinentů. Její tloušťka je podle analýzy seizmických vln 100 kilometrů, zatímco ostatní desky jsou silné 200 kilometrů. Díky tomu je indický subkontinent lehčí a snadněji se pohybuje v proudech magmatu.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
