Lebky s rozdrceným obličejem
V Sýrii archeologové objevili lidské lebky, kterým byl posmrtně rozdrcen obličej. Nález odporuje teorii, podle níž bylo rituální oddělení lebky od těla výrazem úcty k předkům.
Zohavené lebky jsou staré asi 10 000 let a pocházejí z naleziště Tell Qarassa v jižní Sýrii. Španělští a francouzští archeologové je zde nalezli uspořádané do dvou kruhů na podlaze jedné budovy. Celkem dvanáct lebek bylo po smrti čistě odděleno od páteře. Jedna z nich patřila dítěti, jedna adolescentovi a zbytek byly lebky mladých mužů, kteří zemřeli ve věku 18 až 30 let. Dětská lebka byla nedotčená, ale 10 z 11 zbývajících lebek zcela chybí obličejová část. Na lebkách nejsou žádné stopy po řezání, takže je pravděpodobné, že obličejové kosti byly odstraněny brutálními údery kamenem.
Oddělení lebky od těla zesnulého a její rituální využití bylo na Blízkém východě v době neolitické tranzice běžnou praxí. Archeologové ji obvykle vysvětlují uctíváním předků, které pomáhalo udržovat společnost. Rozdrcené obličeje lebek z jihu Sýrie se však dají interpretovat spíš jako projev nepřátelství, vykonání trestu či pokus o zničení identity mladých mužů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
