Lateralizace CNS i u hmyzu?
Pokusy prováděné s včelou medonosnou přinesly zajímavý poznatek. Nejen u člověka a dalších obratlovců, ale i u hmyzu by levá a pravá část ústředního orgánu nervové soustavy mohla mít odlišné funkce.
U člověka plní levá a pravá hemisféra mozku odlišné funkce. Pozná se to, když dojde k jejich poškození. Poškození levé hemisféry způsobuje zhoršení řečových dovedností, zatímco poškození pravé hemisféry vede k poruchám zrakového vnímání. Takováto funkční asymetrie - lateralizace - není nejspíše pouze záležitostí člověka. Také u jiných obratlovců lze zjistit funkční a anatomické asymetrie. Hmyz má nervový systém velmi odlišný od nervového systému obratlovců. Přesto i u něj lze zřejmě o lateralizaci mluvit. Výsledky experimentů jsou nyní zveřejněny v časopise PLoS ONE.
Autoři článku provedli sérii pokusů s včelou medonosnou. Když jí nabídli kapku cukrové vody, vysunula sosák. Naučili ji, že tato sladká odměna přijde vždy, když těsně předtím dostane signál v podobě citrónové vůně. Včela pak vysunula sosák vždy, když některé z jejích dvou tykadel (protože včela cítí tykadly) vůni citrónu zachytila. Vědci různě zkoušeli, jak včela reaguje, když kapku s vůní přibližovali k tykadlu pravému či levému. Také je zajímalo, jak bude reagovat, když se jedno z tykadel "zaslepí" (údajně nepoškozujícím nátěrem). Přitom sledovali i paměťové schopnosti včely.
Zjistili, že reakce včely skutečně závisí na tom, které tykadlo pachový signál zachytí. Role tykadel se navíc měnila s časovými odstupy signálů. Pravé tykadlo zachycovalo signály určené pro zaznamenání v centru krátkodobé paměti včely, zatímco levé tykadlo sloužilo centru pro dlouhodobější učení. Rozlišení funkce pravého a levého tykadla a s nimi spojených nervových struktur je pro včelu zřejmě důležité při hledání nektaru na různých květech.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.