Kysela: Povolební vyjednávání se obejde bez asistence prezidenta. Jeho role může být čistě notářská

10. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prezident Miloš Zeman opustil koncem září Ústřední vojenskou nemocnici v Praze

Po schůzce Andreje Babiše (ANO) s Milošem Zemanem do Lán zamířila sanitka, která prezidenta odvezla k hospitalizaci do Ústřední vojenské nemocnice. Převoz doporučil ošetřující lékař, tomu ale Zeman nedovolil svůj stav komentovat. Vyjádření pro tisk se tak omezilo na pouhé potvrzení pobytu na jednotce intenzivní péče a prohlášení, že zdravotníci vědí co a jak. Bezprostředně po volbách nicméně vyvstávají otázky ohledně schopnosti Zemana dostát své úlohy mediátora.

„Role prezidenta je zásadní jen proto, že jsme přistoupili na jeho sebeprezentaci jako zásadního aktéra,“ glosuje ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zvykli jsme si sice na to, že hlava státu bývá aktivním účastníkem celého procesu výměny vlády, o jejím složení nicméně rozhodují voliči v příslušných volbách.

Čtěte také

Ve chvíli, kdy je složení budoucího kabinetu jasné – což je právě tento případ, tvrdí Kysela –, se role prezidenta v zásadě může omezit na notářské stvrzení vyjednávání mezi politickými stranami.

Hlava státu má podle Ústavy tři úkoly – svolat ustavující schůzi sněmovny (pokud tak neučiní, může se sněmovna svolat sama k 30. dni po volbách), přijmout demisi končící vlády a jmenovat předsedu nového kabinetu.

Pakliže se prezident neomezí na konfirmační roli, jsou tím otevírány otázky související s tím, nakolik dobře prezident chápe svou roli.
Jan Kysela

„Pakliže se prezident neomezí na tuto konfirmační či státně notářskou roli, jsou tím otevírány nejrůznější otázky, které nicméně souvisejí spíše s tím, nakolik dobře prezident chápe svou roli v ústavním systému a v jaké míře obchází ústavní pravidla. A to jsou ostatně diskuze, které vedeme pravidelně.“

Čtěte také

Úloha prezidenta tedy v tomto ohledu není spojená s masivním nasazením, bez nějž by došlo k ochromení republiky, shrnuje Kysela. Pokud by ale Miloš Zeman nebyl schopen ujmout se ani nastíněné notářské role, mohou sněmovna a Senát jednat ve smyslu článku 66 ústavy a přenést významnou část jeho kompetencí na předsedu vlády a Poslanecké sněmovny.

Změna systému se neprojevila

Jan Kysela, ústavní právník

Pokud jde o nový volební systém, který relativně nedlouho před volbami schválil český parlament, proporčnějších výsledků se nedosáhlo, konstatuje host Jana Burdy.

„Podle předchozího volebního systému by byly výsledky zhruba stejně poměrné, nebo dokonce poměrnější. I ve stávajícím modelu je totiž odchylka.“ Nepoměr ale není zdaleka tak výrazný jako při minulých volbách v roce 2017, uzavírá právník.

Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru.

autoři: Jan Burda , marz
Spustit audio

Související