Kvůli finanční krizi byl v Maďarsku vyhlášen klid zbraní
"Potřebovali jsme tuto nabídku proto, aby ti, kdo na nás útočí, viděli, že máme silné spojence a že nejsme sami," řekl v pondělí maďarský premiér Ferenc Gyurcsány. Řeč nebyla o případné vojenské pomoci a spojencích v NATO. Ministerský předseda mluvil o nabídce Mezinárodního měnového fondu na finanční a odbornou pomoc, kterou v pondělí tlumočila Evropská unie. Fond je připraven poskytnout pomoc zemi, která je kvůli vysokému deficitu veřejného rozpočtu silně ohrožena nynější finanční krizí.
Maďarsko, které si na své fungování musí půjčovat, a to zejména v zahraničí, oznámilo, že chce využít nabídky MMF jen v krajní situaci.
Viděli jsme ve filmu Maratónec s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli a nyní i na příkladu Maďarska posledních dní se ukazuje, k čemu je dobré mít dobrou kondici. Kdyby měla země takříkajíc naběháno, nemohla by jí zaskočit nynější finanční krize. Když ale tělo churaví, nejenže nemůže podávat stejné výkony jako okolní konkurence (a že Maďarsko zaostává, víme už léta), ale ve chvíli hrozícího nebezpečí se stává nejsnadnější obětí útočníka. Jeho pozornosti rozhodně nemohla uniknout zadýchaná a tukem - neboli vysokými veřejnými výdaji - obrostlá maďarská ekonomika.
Minulý týden zažilo Maďarsko obrovský propad akciových trhů o bezmála čtvrtinu, kurz maďarského forintu klesl na dvouleté minimum. Vláda s centrální bankou záhy oznámila některá opatření na podporu finančního trhu a bankovního systému. Premiér Gyurcsány, podle kterého první útok finanční krize Maďarsko odvrátilo, šlo někomu vysloveně o to, aby způsobil škodu maďarské měně, maďarskému hospodářství a státu.
Maďaři o skutečném stavu pacienta, teda své země, otevřeně dlouho nemluvili. S diagnózou a částečně i návrhem na způsob léčby přišel až po předloňských volbách dnešní socialistický premiér Gyurcsány, který si za to vysloužil bouři nevole opozice i ulice, neboť prý rozsah onemocnění před volbami voličům zamlčel. Ani dosavadní opatření vlády však nestačila a premiér začal minulý měsíc hovořit o dalším balíčku opatření. Nejnovější události nepochybně přispějí k tomu, že otálet s dalšími kroky už nebude možné. Vláda již oznámila plány na snížení letošního rozpočtového deficitu na 3,4 procenta hrubého domácího produktu. Příští rok chce Maďarsko schodek snížit pod tři procenta. Mezitím byl z parlamentu stažen návrh na daňové změny a přepracován má být i celý návrh státního rozpočtu na příští rok.
Situace v zemi je vnímána jako poměrně dramatická. Předseda vlády proto svolal jakýsi národní národohospodářský summit, na kterém by se mělo diskutovat mimo jiné o plánu na vstup země do eurozóny a dalších strategických otázkách. Uskutečnit se má tuto sobotu. Že jde o hodně, dokazuje i fakt, že během pondělního vystoupení předsedy vlády v parlamentu poslanci opozičního konzervativního Fideszu neopustili sál. Stalo se tak poprvé po dvou letech - od října 2006, kdy Národní shromáždění jednalo o důvěře Gyurcsányově vládě.
Ohlášený národní summit bude opravdu unikátní událostí - přítomni budou premiér i jeho úhlavní nepřítel - expremiér a šéf Fideszu Viktor Orbán, který v minulosti prohlašoval, že si s Gyurcsányem za jeden stůl nikdy nesedne. Tentokrát tak s největší pravděpodobností učiní, což ale rozhodně neznamená, že bude návrhům Gyurcsánye tleskat. Orbán se už nechal slyšet, že současná menšinová vláda socialistů neumí nic jiného než utahovat opasky a že tím, co by zemi nyní skutečně pomohlo, je snížení daní.
Spíše než Maratónce Dustina Hoffmana připomíná Maďarsko jeho artistického hrdinu z filmu Rain Man. S největší pravděpodobností ani sobotní národní summit Maďarů nezaručí zvýšení kondice ekonomiky země ze dne na den, ale mohl by alespoň naznačit, jak bude vypadat tréninkový plán.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.